ST: Důchodci závisláci

Než mne opět zavřou, přeji všem nej zavisláci.

 

Krásné poledne po bouřce a deštíku, který nebyl až tak vydatný, ale díky za každou kapičku, která spadne. Sluníčko se snaží prokousat mezi mraky, ale moc se mu to nedaří. Já melu dorty jako zběsilá, ještě bude potřeba asi 30 kusů, tak jak napadají flakony s lektvarem, tak to už snad dokončím. Krásné odpoledne a ať nám ty růžičky dobře přibývají. Nevím zda snad k nám nebyly dodány z Texasu, ale žluté růže z Texasu...... atd.......známá to melodie. Pa pa

 

Tak ten deštík všem závidím v Brně jen trošku fouká a sluníčko pálí i přes mraky ... nevěřím, že by sprchlo
Ráno mi šéf poslal vzkaz, jestli nemohu přijít v neděli do práce, protože kolegyně nesnáší ty vedra ... taky dobrý .. já je mám ráda a hlavně v práci ...

 

Madvo,prosim jak to bude s tema dekorkama od rybare ? dik

 

Ahojky milí závisláci , přeji krásné odpoledne,
když tady anickamalirka dala svou historku , tak mi připomněla tu moji , také s kolem Pionýr aneb přistání na lavičce .
Moje první kolo , koupili dědeček s babičkou a jezdit na něm , mě a mladšího bratrance , učil děda.
No a protože bydleli již v tu dobu ve městě , kde jinde by se dalo jezdit , než v příměstském parku.
To se to jezdilo , když děda běžel vedle a přidržoval nás za sedátko. Rychle mu však došlo , že se uštve a brzy prohlásil ,
že to máme zkusit sami . Park byl pěkně přehledný , cestička byla uprostřed jako "kruhový objezd" , tak prohlásil, že každý jedno
kolo a on nás bude sledovat . Neupozornil však , že lavičky se dají objíždět nebo lépe řečeno mají objíždět.
Já jsem si to nasměrovala přímo , pěkně jsem to prošlápla ... a už si pamatuji jen, že jsem vyvalila oči , zatajila dech
a přistála rozkročmo na opěradle jedné z prvních laviček ... auu.
Nevím , jak jsem se tam dostala , ale kolo stálo pěkně opřené o lavičku.

Dědeček nechápal také, ale dlouho přidával při nějaké rodinné sešlosti historku o tom,
jak Jaruška za jízdy umí sestoupit z kola a přesednout rozkročmo na lavičku.
Nyní už kolo Pionýr patří mezi veterány (r. výroby 1967) a vlastně já také.

 

Ano, už je zde zase pomsta RT, jakmile jen malinko človíček ujede, hned je tu dištanc na měsíc. Jakoby nestačilo ulétlé slovíčko vymazat, a kolikrát to není ani slovíčko, ale jen opomenutí. Kdyby se mohly dávat dištance od hráčů, tak by si RT neškrtl kolik let. Za nepřehledný a neovladatelný trh, za zběsilé omezení hnoje, za zpomalení hry ve flashi, za nemožnost měnit věci koupené za peníze, za ..... raději toho nechám, bylo by to na dlouho. Vratte nám pechfogla a změńte pravidla, jedno v jakém pořadí, ale rychle.

 

Hezké a miloučké sobotní odpoledne , pěstitelé !
Grilování a párty na rozloučenou , to vše dopadlo dobře. Nikdo se nepopálil,
nikdo se nepokecal při jídle, nikdo se nepřežral natolik, aby mu bylo zle...
prostě prímový den s rodinou, jak jsem si přála. Dokonce ani prďata se dnes
nepošťuchovala. Městská vnoučata už odjela, zdejší mladí vzali děcka na
jízdárnu, a já mám klídek. Udělala jsem poprvé od rána farmu , půjdu sklidit
nádobí a zahradní nábytek , dám kávu a nohy hore , páč mě dnes nějak moc
bolí. V noci přišel vytoužený déšť, bouřka, ta pořádná , plná blesků a hřmění.
To já můžu, kdybych neměla poslední dobou problém se zánětem středního
lupena, tak jsem vylítla ven a jako bosorka se koupala v děšti a větru.
To je strašně příjemné, když tě vítr a teplý děšť ze všech stran masírují, člověk
se pak cítí jak znovuzrozený. Bohužel si teď musím dávat pozor a nesmím
nastydnout, tak si takové úlety musím odpustit.
Aničko ... jako kdyby mě ten tvůj příběh s kolem někoho připomínal , moc
hezky jsi to popsala, až jsem se až na pár rozdílů v tom viděla ...rozdíl v tom,
že já brala štěrkovou cestu a dopadla rukama rovnou do kravského lejna.
To bebí jsem neměla moc velké, jen jsem smrděla a babička to tehdy komentovala
slovy, že smrdím, jak 100let neprané fusekle (babi byla srandistka). Tehdy se
babičce ještě vykalo, ale jinak byla správňácká , humoru měla na rozdávání a
ty její žvejky...kdejakého dnešního humoristu by byla strčila do kapsy.
Jo, kecalo by se, jdu uklidit to nádobí a ostatní, je sice hezky, ale zvedá se vítr.
Zatím páček...

 

Ahojky, jestli potřebuješ tinkturu používat na vlasy proti vypadávání, tak to bych měla :

1. Smícháme hrst lichořeřišnice (květů, listů, semen), 5 listů kopřivy a 2 listy zimostrázu, jemně posekáme.
2. Směs vsypeme do lahvičky a zalijeme ji půl litrem čisté vodky.
3. Na teplém místě necháme vylouhovat asi 14 dní.
4. Pak výluh scedíme, vlijeme do lahvičky a uzavřeme. Na chladném tmavém místě (v chladničce) vydrží asi půl roku.

Aplikace je snadná. Po umytí hlavy lehce vetřeme asi čajovou lžičku výluhu k vlasovým kořínkům.

Pokud výluh chceš bumbat :
Dva šálky lichořeřišnicového nálevu denně posilují organismus po dlouhých nemocech. Lžíci sekaných listů, květů, semen vsypeme do dvou decilitrů horké vody a louhujeme 10 minut pod pokličkou.

Jinak ji můžeš zakoupit hotovou ...Lichořeřišnice větší - tinktura , cena cca 99 kč

 

Skalara, tak tu čalamádu z kečupem a z houbiček dělám také, dávám též ostrý a fakt to nemá chybu, všem vřele doporučuji. Já ještě dávám víc zeleniny, prostě co mi přijde pod ruku - mrkvičku, jemně nastrouhanou na kolečka, drobounce rozkrájený květák, okurku na čtvrtinkové plátky, také na jemno nakrájené zelí a fakt dost cibule a paprik, to tomu dá tu správnou chuť.

Jinak já na kole nejezdím, dost dlouho jsem se učila, už i jako malá ale vždy jsem dopadla jako dododo53, stačilo přejet kolem mne auto a já byla ve stoce.
Asi ve 45ti letech jsem objížděla párkrát lesní cesty na chatě a už jsem si připadala jako frajerka, jako profík, že to dám a na kole začnu jezdit, jenže byly špatně utažená řídítka, stačil malý kamínek, řídítka povolila a já jela zrovna z kopce. Chvilku jsem ještě setrvačností z toho kopce běžela s kolem na zádech, ale za chvíli jsem brousila hubičkou a udělala si silniční lišej

Přitáhla jsem kolo na chatu a když mne děti a muž viděli, tak samozřejmě huronský smích a já přitom slzy v očích, tak mi nezbylo nic jiného, než se také od srdce zasmát. Ale od té doby už jsem na kole neseděla. Ještě si tak říkám, až udělají u nás cyklostezku kolem řeky až do města, že si snad pořídím kolo tříkolku, bo jaksi ztrácím balanc a rovnováha kdesi v nedohlednu. Ale fakt nevím, zda v mým věku to ještě pokoušet

 

Zdravím závisláci. Včera jsme se vrátili z dovolenky. Jeli jsme do hor v domnění, že unikneme horku, jak naivní. Vedro bylo stejné jako doma a když k tomu přičtu kopcovitý terén a kočárek s cca 30 kg ( líný Dáda + přebalovací taška + další taška s bůh ví čím ), tak mohu o dovolené jen ztěžka hovořit. Každopádně ale bylo krásně. Začínám teprve s akcí ale jak jsem si to přečetl, nebude nic složitého. Jdu si to tu trochu pročíst, určo najdu zase něco zajímavého na zub.

 

Dododo připomínáš mi mne.Počítač a ostatní technika okolo mne letí/myslím ta nová/.Musela jsem v dubnu koupit nové PC staré odešlo a syn pravil že to už nikdo nespraví.V úterý večer najednou zmizel obraz tak jsem volala Štěpána přišel ve čtvrtek večer sáhl na adaptér něco s tím udělal a během půl minuty počítač spravil.A já kvůli své neschopnosti něco spravit neudělala madˇarskou akci.To jsme holt celé my.Na takové věci jsem vždycky měla doma chlapa.Ted ho nemám a to je výsledek

 

burds , nebuď smutná, já jsem na tom podobně, když si nevím rady (já jsem pouze uživatel), tak to jistí vnuk na telefonu a dotaz: Babi, hoří Ti nějaká akce na farmě, nebo to stačí až zítra? Je to šikulka a pomůže, také nejmladší dcera, je můj poradce na telefon. Tak nějak tyto počítačové maléry společně zvládáme. Ty novinky už se učit asi ani nebudu, když mám takovou dobrou podporu. Krásný večer a ať nám to ubývá!!! Dorty budou hotové ráno a poslední otočka - tu snad ještě dneska stihnu. Pa pa Zdena

 

Ahoj a dobrý podvečer,
včera se nám trochu zkomplikovala situace. Rodiče si měli přijet pro dětičky, ale tatínkovi bylo špatně, špatně viděl a tak jsme museli ty děti odvézt a zůstali jsme tam přes noc, kdyby bylo potřeba je zase odvézt zpět, ale už je vše v pořádku, jsme zase na chalupě a tak s tou akcí teprve začínám. Už mám rozpěstováno a teď už to pofrčí.
Co se týká toho kola, já jsem na něm jezdila ráda a to přetrvává dodnes, ale žádný zážitek, že bych se někde vymlátila, to nemám, samozřejmě kromě běžných pádů, kdy jsme jezdili bez držení řidítek a pod, prostě jsme dělali to, co dnes vnoučatům zakazuju a vím proč.
Jinak máte můj obdiv s tím zavařováním, já se na to chystám příští rok, to si chci něco vypěstovat.
Přeju vám krásný večer. Eva

 

Dobrý večer, nebo už vlastně noc,
zavařuju všechno, co mi přijde pod ruku, potom to rozdávám, protože to nestačíme sníst. Jako každý rok si říkám, že už toho tolik dělat nebudu, ale ještě nikdy jsem to nedoržela.
skalara.v taky jsem si zkusila udělat ten metřík. asi 5x jsem ho předělávala, Protože mě to bavilo. Dík za nápad.

 

Ahoj Sifion,
zruš si prosím rozklikávací odkaz z podpisu. Není povoleno ho mít v podpisu.
Děkuji a přeji fajn hru

Edit: skalara.v - použiji tvůj návod: vlez si do profilu na tu úpravu signatury, jo (tam co jsi ho vkládala). A pak klikneš v liště na tu přeškrtnutou sponečku a ono ti to z metříku odebere odkaz (zůstane to hezky jako obrázek, počítat bude dál, neboj) no a pak tam jen uložíš zel. tlačítkem změny

 

Kolo??? Taky se mám s čím chlubit. Když mi bylo asi deset, chtěl mě táta naučit na kole mé o 5 let starší sestry. Kolo Ukrajina, já prcek podměrečný, nějak nám to nešlo dohromady a tak to táta vzdal. Jezdit jsem se naučila až ve svých 24 letech, kdy se dalo koupit kolo skládací, tudíž velikostí odpovídající mému menšímu vzrůstu. Hafol let jsem jezdila bez úrazu, až ve svých skoro šedesáti jsme se s manželem vypravili za kamarádem do Jizerek, že si uděláme výlet na kolech. Kamarád sportovní horské, já městského Favorita. On vytrénovaný na kopcích, já na rovince. A abych mu tempem stačila i do kopce, pustila jsem si to z kopce naplno. Jenže asfaltka se změnila v šotolinu, mně se roztřepaly řidítka a najednou jsem letěla. Stihla jsem si v duchu říct: "A je to v pr....aze." a pak si už pamatuji až že se mne manžel snažil probrat, celý vyděšený. Odvezla mne Horská služba, v nemocnici mi zašili rozbitý ret, rentgeny dopadly naštěstí dobře, jen jsem ještě měsíc měla bolavý kotník a zápěstí, odřené ruce, nohy i záda - dám sem fotku, jak jsem vypadala. Manžel tvrdí, že jsem musela mít tucet andělů strážných. Od té doby jezdím zase jen u nás na rovince, na hory už mne s kolem nikdo nedostane

 

Nějak jsem usnula v křesle. Sklízím za 20 minutek a pak hajčí.
Hezky se vyspinkejte . Dobrou noc.


Vzpomněl si manžel po příjezdu do Chorvatska: „Propána, zapomněl jsem říct sousedovi, aby se nám postaral o kanárka.”
„Tak o toho se už nestarej,” utěšuje ho manželka. „Právě jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla zavřít plyn!”


Správce rekreační chaty vítá pana Nováka: „Uděláme všechno, abyste se zde cítil jako doma!”
„Proboha, já myslel, že si sem jedu odpočinout!”

 

S kolem toho moc nemám.Na své dětské si nevzpomínám,jen si pamatuji když mě bylo koupeno to rozkládací.První chvíli jsem se chlubil novinkou,pak si uvědomil,že zatím co ostatní párkrát šlápnou do pedálů a jsou fuč,já šlapu jak o život a skoro stojím na místě.Převod snad 1:1 a talíř do půl šlapek.Možná jsem se vrátil ke koloběžce,nevím,ono u nás ani kolo nebylo potřeba,kam jsem v té době chtěl,to bylo za rohem.
Ani s těmi ostatníma,co postupem času prošli v mém životě,jsem se nějak nesžil.Snad toto mé poslední začínám používal čím dál častěji.Určitě za to nemůže jeho konstrukca ani výbava,ale tak nějak objevuji požitek z jízdy.Jen to šlapání...

Muž v bance:"Odjíždím na měsíc na dovolenou a potřeboval bych půjčit 20 000Kč na 20% úrok.Jako zástavu vám zde nechám úplně nový mercedes S65AMG." Úředník úvěr schválil,zástavu zaparkoval v bankovní garáži a mnul si ruce.Po měsíci,muž složí 20 333.Kč včetně úroku a říká: "Moc vám děkuji,kde jinde bych v Praze zaparkoval za 333 na měsíc a měl jistotu,že tam auto zase najdu."

 

Ahoj všem a hezkou neděli vám přeji. Akční kvítí mám napěstované od včera a tak už jen aby napadaly lekvary a bude hotovo. Vnučka odjela na sportovní soustředění a druhá do Itálie a tak bude více času na farmu. Ola

 

Dobré ráno, pěkný den.
Hlídám vnoučátka (tentokrát pouze 4). Času málo, ale akci určitě dám.
Kolo mám ráda, měla jsem jednou nehodu - od nás jsme si vyjeli na Rezek a přes Roudnici jeli do Jilemnice, při výjezdu z lesa jsem nepočítala s tím , že OSS začala brousit povrch a plachtila jsem- dopad byl opravdu tvrdý. Hlavu zachránila helma, odnesla to jen kolena a ruce. Ovšem mého drahouška zajímalo jenom to, že jsem zničila převodovku (byla nová a drahá - nebyla to pravda, ta na rozdíl od mých končetin vydržela). Na kolo jsem však nezanevřela a jezdím stále- ne v zimě. Nejdelší cestu na kole jsem absolvovala z Krkonoš do Jeseníků (dokonce 2x), vždy jsem se z toho léčila týden, ale těch 230 km bylo celkem zábavných, hlavně z Jeseníku do Mikulovic. To jsem jela vždy jako o život. Je pravda, že mně hnala už jen vidina toho, že je konec cesty.
Všem přeji krásný den a ať se Vám daří.