Zrzinka11 aneb Zrzinčin pokus o deníček

Srpen 2016
“X” označuje přesné místo
15.8. - 21.8. 2016

Den jsem začala tím, že jsem zašla na pláž.... Brouzdám se v písku a přemýšlím, co s malým mňau podnikneme za výlet.... Vítr fouká a hraje s mými vlasy.... Malé mňau doráží na kraba.... Náhle mě něco pošimrá na noze , kouknu se a co nevidím, vítr ke mě přinesl nějaký cár papíru, je pěkně špinavý.... Zjišťuji, že jde o mapu, která značí, kde je zakopán pirátský poklad..... To mě nakopne a já běžím s malým mňau v náručí za manželem a poté zburcuji sousedy a jde se na lov pokladu, bude to dlouhá a dobrodružná cesta...


Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů....​

 

Září 2016
Krok v čase
12.9. - 18.9. 2016

Hohó, tak jsme se vydali s malým mňau do časů minulých a zastavili jsme se v Egyptě, Římě a středověku... Pomáhali jsme místním stavět budovy... V Egyptě nás provedli pyramidou, ve které zatím nebyly žádné pasti teprve na nich pracovalo... Stejně je to zajíavé jak takové velké šutry dokázali dát do takové výšky a takto vyskládat... Hmmm, asni nějaký fígl... Už tenkrát byli vyspělí...

V Římě se nám také líbilo, byli jsme na večeři s faraonem a také v divadle... Prošli jsme si dnes už památky... Též jsme pomáhali se stavěním budov...

Ve středověku to už bylo jiné... Ale zajímavé... Samé hrady a zámky... Jeho a Její Veličenstvo... Samé komploty.... Spiknutí...






V měsíci září roku 2016 jsem poprvé jela na zápis do školy se svou kolegyňkou... Jelikož jsem se od ní po měsíci, kdy do mě hučela ať jdu s ní studovat Bratislavskou vejšku, nechala ukecat... A tak jsme v září vyrazily do Prahy vlakem, tam totiž byl zápis... Největší zážitek na hlavním nádraží po příjezdu... Nějaká paní se mě ptala na něco anglicky sice umím anglicky, ale jak to člověk neslyší tak to pak trvá než si vzpomene, co kdo po něm chce a má odpověď zněla Ou No... Tudíž kolegyňka vyprskla smíchy a já jí říkám, co zase je... Načež mi řekla, že jsem byla jako ten mimoň, který telefonoval a úplně přesně jsem jí tak odpověděla... Takže veselo... Pak jsme šly někudy ani nevím pořádně kudy až jsme došly k autobusu a tím někam jely... Poté jsme někde vystoupily a tu školu nemohly najít, to byla sranda... Po zeptání asi 3. člověka jsme nakonec školu našly... Ale říkám, že jít sama tak se ztratím v první ulici... Kdybych sypala drobečky tak je vůbec nenajdu.... Zpátky domů jsme jely autobusem...To jsem se zase nechala k něčemu ukecat...​

Tak jako se střídá den s nocí, střídá se úspěch s neúspěchem, radost se smutkem a láska s nenávistí...​

 

Říjen 2016
Dům na kopci
17.10. - 23.10. 2016

Kde se vzal tu vzal na protějším kopci se zjevil dům... Pár odvážlivců se vydalo zjistit, co se stalo, ale už se nevrátili... Tyčil se do výšky a vypadal strašidelně... Podle zvěstí z něj vycházely i nějaké zvuky, při kterých tuhla krev v žilách... Někdo prý spatřil i ducha, když byl v lese poblíž domu... Složili jsme se sousedy hlavy a snažili se přijít na to, co podnikneme...

Dospěli jsme k názoru, že se příští noc vyzbrojíme a zajdeme se tam podívat... Cesta byla strasti plná a všude se mihotaly stíny, ozývaly se zvuky, při kterých by se krve nedořezal... Došli jsme k domu, světla v oknech zhasla a okolí ztichlo... Jen měsíc svítil... Tu se náhle se skřípěním dveře otevřely... Nikde nikdo, ale nestál... Jakoby by nás někdo zval dále... Nejodvážnější z nás rozsvítil baterku... Chvíli svítila, tmu v domě, ale neprosvítila... Začala blikat a zhasla... Rozsvítit znovu nešla... V domě se ozvala rána, ozval se zlověstný smích a cosi se tam pohnulo... Zařvali jsme a pelášili všichni pryč odtamtud až se za námi prášilo...



První hodina nám začala ve škole v říjnu 2016... Měli jsme se všichni představit a říci pár vět o sobě... Když jsme domluvili, ozvalo se zaklepání a do třídy vešel budoucí spolužák... Profesorka ho vyzvala, aby se představil a on než dosedl do lavice řekl své jméno a vyrábím prskavky... To jsme se všichni i s profesorkou začali smát, přišlo nám to hrozně vtipné i on se smál a od té doby je prostě prskavka...

Pamatujte, že mlčení je někdy tou nejlepší odpovědí....​

 

Listopad 2016
Milovníci koček
10.11. - 16.11. 2016



Dnešní den jsem začala tím, že jsem se šla podívat na mé kočičky abych je připravila na výstavu a co to mé oči nevidí místo nich tam jsou myšky různě vyšlechtěné.... A tak se hroutím na kolena a řvu kde jsou mé kočičky... Za hodinu je výstava + přednáška o tom jak správně šlechtit kočičky a je též možné si je koupit... Jak to všechno stihnu, když tu nejsou.... Běžím za manželem a říkám mu, aby mi je pomohl hledat leč ten mi odpoví kam by chodily a leží dál s tím, že za chvilku vstává a musí na kombajn a obstarat pole... Mám se prý podívat ještě jednou... Vybíhám ven, celá zchvácená a co to nevidím místo myšek tam jsou mé kočičky....

Ale to není možné, byly tam myšky před chvílí a nebo nebyly? ..... Tuto záhadu už nemám čas rozluštit a tak míříme na výstavu.... Třeba se nám podaří vyměnit kočičky v lepších protihodnotách a získat tak nějaké užitečné věci k dalšímu efektivnímu šlechtění...



Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci - mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.... ​

 

Prosinec 2016



Tak nám začal zase Advent.... Koupili jsme si s malým mňau Adventní kalendář... Manžel si poklepal na čelo se slovy: Ty máš dost... Ale úplně přesně vím, že stejně na něj bude chodit, to bych ho nesměla znát.... Čeká nás zase větší úklid, dopečení a dozbení cukroví, stromku a farmičku zabalit do vánočního...

Nastaly Vánoční večery... Vždy je trávíme v kruhu rodinném a v pohodlí domova... Právě večeříme salát bramborový den uleželý a k tomu řízek... U nás totiž kapr nejede... Jen venku v rybníce a pak se exportuje ven... Když tu náhle slyšíme nějaké zvuky a rány na střeše... Říkáme si, co to zase je...? Ani o vánoční čas klid není... Manžel muž činu vybíhá ven a volá na mě: Pojď sem rychle, to jsem ještě neviděl.... Říkám si, co to asi je, co ještě neviděl... Vybíhám ven a koukám na střechu... A tu spatřím jak se Santa s Ježíškem perou... Jeden říká, to je můj rajón a ten druhý ne ten je můj.... Trvá to asi 20 minut než na ně můj manžel zařve, že u nás je Ježíšek... Santa si vztekle dupne, nasedne do saní a fičí pryč... No, byla to pěkná podívaná...

Ten, kdo nemá Vánoce v srdci, je nikdy nenajde ani pod stromkem...​

 

Silvestr aneb loučení s rokem 2016



Tento rok byl Silvestr ve znamení Velkého třesku a tak jsme připravovali jako už tradičně občerstvení chlebíčky, jednohubky, zákusky... Se sousedy jsme vymysleli, že si každý vyrobíme něco originálního s motivem Silvestra... A tak jsme si na bílá trička namalovali přípitek s ohňostrojem... Povedlo se nám to... Tak ještě kontrola jestli máme vše... A jéje, nikde nevidím bednu se šampaňským... Že jí manžel zapomněl koupit... A taky, že jo... Vydáme se do města... Je sedm hodin večer snad najdeme otevřený krám a aspoň s jedním šampaňským... Obejdeme asi 5 krámů a vyprodáno... Sedneme si na obrubník a přemýšlíme, co dál... Přece si nebudeme připíjet vodou či koalkovou lemonádou...

Tu manžela napadne vrátit se domů a zavolat na souseda jestli nemá více šampáň, vzpomněl si totiž, že se při tenise o tom bavili... A tak volá přes plot a asi po 15 minutách vyleze soused a vytrhne nám trn z paty...

Párty může začít....

Půlnoc odbyla, světla zhasla a nad našimi hlavami se objevil krásný ohňostroj, všichni jsme si popřáli do Nového roku a sledovali vítání nového roku 2017...

V hromadě beden
vítám teď leden,
slavnostně Ti slibuju,
já už tak pít nebudu!​

 

Leden 2017
O čem všichni mluví?
24.1. - 30.1. 2017


Přece o výletě do velkého nákupního centra S malým mňau se moc těšíme... Se sousedy se radíme kolik si vzít sebou krejcarů a co vše se dá v takovém nákupním centru koupit... No jo, farmáři ve městě... Vlastně jsem si vzpomněla, musím sehnat česnek kýlnatý a vznášející se semínka...

Co se nám nestalo po příjezdu na místo určení jsme se ztratili v nákupáku... Všude mraky lidí a jen naše skupinka nikde... No nic, vydali jsme se na průzkum a hle, v jednom zapadlém krámku jsem pořídila, co jsem potřebovala... Dali jsme si ledové kafe a moc dobrý zákusek a tak to posilněni jsme se vydali hledat naší skupinku... Úspěšně jsme jí našli...

Jinak jsem v lednu dělala závěrečné zkoušky na kombajn, protože manžel už nemá tolik času a jak mi bylo řečeno, nemohu pořád otravovat sousedy... Měla jsem z toho strach, hrozná nervozita... Motor mi zhasl jako na potvoru... Ale zvládla jsem to a už svištím kombajnem sama....

I moudrý se stane hloupým, když na sobě přestane pracovat...​

 

Únor 2017
Sladké pečení 22.2. - 28.2. 2017


Probudila jsem se a přemýšlela, co dnes asi podniknu... Po 2 hodinách slyším zvonek a tak jdu otevřít, stojí tam sousedka, která přišla na kafe a chce se mi pochlubit se super nápadem... Napadlo jí, že bychom mohly upéci každá jeden dort a dát je ochutnat našim chlapům a ti by označili potom, který jim chutnal nejvíce a pak bychom to všichni společně oslavili... A tak jsem se vrhla do příprav a plánování.... Našla jsem si jak se dělá bezé dort a nakoupila přísady... Poté jsem se pustila do díla... No, byla to makačka, ale nakonec jsem to zvládla... I když jsem zakopávala ke konci o své vlastní nohy...

Druhý den večer jsme se sešli a naše drahé polovičky ochutnávali... Jelikož bylo těžké určit vítěze tak vyhrály všechny dorty... A na to jsme se napili....

Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější...​

 

Březen 2017
Přichází jaro 22.3. - 28.3. 2017
A jaro je tu, farmáři šílí... Co kam jak zasadit, odzimovat... Konečně je tu obleva...To bude zase farmářské městečko narvané... Přišlápnutých nohou a pocit oni dávají něco zadarmo? Tak jsem si pořídila tyto dvě nádherné kytky... Zase bude soutěž o nejlepší zahradu či záhon... Tak letos musíme s malým mňau vyhrát...



Naděje. Je to jako kapka medu, jako pole tulipánů, které na jaře rozkvete. Jako ranní déšť, jako pošeptaný slib, jako bezmračná obloha, jako dokonalá tečka na konci věty...

​

 

Duben 2017
Malovaná vajíčka 12.4. - 18.4. 2017

Velikonoce se nám kvapem blíží a skoro za rohem jsou koledníci... A tak s malým mňau sbíráme vajíčka slepiček a některé se po nás i ohnaly... Musíme ještě nastříhat pentličky až přijdou tak abychom jim je mohli dát na pomlázku... Pro nejhorší případ si připravím ještě kbelík se studenou vodou... Člověk nikdy nikdá neví...







Jaro je krásné pro toho, kdo zažil dlouhou zimu...

​

 

Květen 2017
Naprostí blázni do zvířat 24.5. - 30.5. 2017



Máj je lásky čas a tak jsme trochu lásky dopřáli některým svým zvířátkům v tulidomcích... A tak jsme si vybrali některé ptáky, plaze a savce... Přece jen je jich víc než dost a všechny za pár dní nestíhám vystřídat... Asi mám kouzelná zvířátka, protože se po každém šlechtění objevilo toto



Milovat je snadné, dokud nevíte, co vše za láskou se skrývá...
​

 

Červen 2017
Melounové šílenství 13.6. - 20.6. 2017

Vydali jsme se s malým mňau do města abychom si nakoupili různé druhy melounů... Je vedro a léto se už blíží a bude potřeba něco na osvěžení a vlastně bude soutěž o nejchutnější meloun... Takových druhů až oči přechází...

Mimochodem kronika se zase našla, objevila se v kostele na lavici... Nikdo neví kde byla a odkud se vzala...





V našich životech se najde leccos, co je až příliš komplikované na vysvětlení, i kdyby to mělo být jakým chce jazykem...
​