ST: Důchodci závisláci

čarodějka007 ono toho bylo víc, je to rošťák (kluk v pubertě a ta s ním mlátí).

mamča50 vítej zase mezi náma

 

​

 

Jo, kdybyste věděli, jaká já jsem matka... Když jim bylo cca 16, jeli na školní výlet do jižních Čech. v Českém krumlově se ožrali jak carští důstojníci a dostali dvojku z chování s podmínečným vyloučením - jen ten můj ne. Ten trouba byl totiž zrovna na hradě, kde sledoval představení Světlo a zvuk, což prokázal vstupenkou a stručným obsahem představení. Jak já se styděla před ostatními rodiči, ba oplakala to! Po 15 letech se mi přiznal, že spal ožralý ve křoví, kam ho spolužáci vynesli z hecu z ubytovny, protože moc nesnesl. Po probuzení se vydal do města, sebral tam někde vstupenku a zajstil si alibi. Rodičům se holt nezavděčíš. Jako já, když jsem se ve 20 poněkud podnapila a na otázku ,kde, jsem rodině odpověděla: Nechtějte to vědět. Takže naléhali tím víc, až jsem povolila a odpověděla: V Domě pionýrů. A pak už jsem konečně tu facku dostala. Barnevernet na ně.

 

Ahojky všem

-pechfófl-: teda ty mě vždycky svýma historkama skvěle pobavíš
mamča: je dobře, že už to máš za sebou. Ať se rychle a dobře hojíš
večernice: obrovská gratulace k narozkám, určitě jsi si ten den skvěle užila
ostatním gratulka ke všemu

No a u nás se zubní situace vyvinula tak, že jsem víkend prožila v práškovém deliriu, z pouti pro mě nebylo nic. V pondělí jsem mazala k zubaři na akutku, udělal selfíčko a pak mi oznámil, paní xxx , ten zub( šestka dole) musí ven. A čekal jak zareaguju. No a protože jsem názoru, že zkažené maso musí ven, nebudu ho přece v těle udržovat, tak ten haj.zl ven šel. Teď si hýčkám díru v hubě, vyplachuju šalvějí a čekám, až to přestane bolet. Zítra jdu na kontrolu, a ále jo, už to tolik nebolí. Ale pak ty prachy za můstek mě asi bolet budou.

 

Dobrý večer.¨
Tak vám taky musím napsat. Můj vnuk má opravdu veliké hudební
nadání. Je druhým rokem na konzervatoři, ale je svůj. Co by nosil
nějaké domácí úkoly, a učil se. Dělá jen co ho baví. No a......propadl.
Přestavte si, že on má z toho radost. Že to všechno umí a příští
ročník bude ve třídě za hvězdu. No...nekoply by jste ho?
Vítám mamču. Jsem ráda, že vše dobře dopadlo a jsi už doma.

 

Milí přátelé,je pravda,že jsem nic dlouho nenapsala,ale každý večer jsem si Vás tu přišla přečíst.
Musím říct,že jsem se pobavila,tak nějak mě to vždy zahřálo u srdíčka,také máte nějaké ty starosti,radosti,mnoho
z Vás si užívá postupů na farmě i baha,slaví životní jubileum a dokonce se najde i vrtačka.....
To mě pobavilo nejvíc,na farmě nepadá,prý je to moc vzácný druh nářadí,mno,uvidíme.....
Oslavencům blahopřeji,marodům,hlavně Zdeničce přeji brzké uzdravení.
A ,hrajou ,,naši,,tak se s Váma loučím a přeji Všem sladké sny.

 

Ahoj ve spolek po hodně dlouhé době vás zdravím,
dnes jsem třikrát plakala, poprvé, když ten můj nejmenší Pepík dostával své první Osvědčení, hodnocení celého roku. Ráno dával palec dolů na košili, nechtěl jí zlatíčko, házel podkovy místo úsměvů a zaťaté pěstičky křičely na poplach, JÁ TU KOŠILI NECHCI )) a teď v ní spí ))) Byl to pro mě velký okamžik, když si šel pro svůj diplom za perfektní samostatnou práci, byla jsem na něj právem hrdá.. A jak den začal v slzavém údolí, tak pokračoval o pár kilometrů dále v rodném městě. Vyzvedávala jsem ty své dva puberťáky. Andulka, která ukončila první stupeň se samými biči, kdy její cílevědomost nabírala na obrátkách a své krásné dvě pololetní dvojičky přesvědčila a umravnila je v jednotky, mě vítala s úsměvem a kaktusem v ruce. Zato druhý to syn, který bojuje se školou, která ho nebaví a podmínky ve třidě nejsou ideální, kdy z jeho ročníku propadla trojice dětí, kdy učitelky nejsou schopny učit, kdy rodiče nemají již páky donutiti své ratolesti ke vzdělávání mi dal pěknou ťavku. Čtyři čtverky hulákaly z vysvědčení a mé naděje se rozpadly. Ač jsem se snažila ho vést k zodpovědnosti, denně se ptala zda nechce s něčím pomoc, zda má hotové úkoly, zda se připravil na písemné práce, zda má vše do školy. Tak komunikace s mým skoro čtrnáctiletým synem je na bodu .. dobrý... jo.. ne.. Na otázku: máš nějaký úkol mi bylo odpovězeno, ne nemám... To přeci není možné že nemáš tak dlouho úkoly.. No ona tam učitelka nebyla.. A celý čtvrtrok dostával jednu kuli za druhou z nedonesených úkolů. Tím že dotyčné učitelky neplnily své povinnosti a do elektronické žákovské nedoplňovaly známky tak jak je děti dostávaly. Ale zpětně třeba jednou za dva měsíce, tak kontrola a komunikace s učitelským sborem byla velmi složitá. Nemůžu se tedy divit, že ani můj Ondra neplnil své povinnosti, když je neplní ani učitelky. No obrečela jsem to, jelikož jsem doufala pouze v jeden čtverec. No nezbývá, že v jeho osmém školním ročníku se k němu máma posadí jako k prvňáčkovi. Sice mi to zabere hodně mého času, ale nedovolím aby tak chytrý kluk, jako je můj synek jen kvůli své lenosti a nedůslednosti spadnul až na dno. Osmička s devítkou a rozhodování co chce v životě dělat je velká zodpovědnost a budu doufat, že se mu konečně rozsvítí v hlavě a uvědomí si, že právě tyto dva poslední školní roky budou důležité.
Hrozně mě potěšilo, že moji rodiče a moje babí se k Ondrovi chovali normálně a naopak zlehčovali jeho výkony, rovným dílem podarovali mé děti finanční odměnou. Zato rodiče mého muže mě vytočili do běla.... Ohodnotili dceru větší finanční odměnou než-li syna s tím že si to nezaslouží. A Pepíčkovi nic... Načeš já tam stála potichu s tím, že se nebudu vměšovat. A dcerka mě velmi potěšila, když hlesla.. Já toho padika navíc nechci, to by nebylo fér a co Pepík, on má přeci taky vysvědčení. Byla jsem na ni podruhé tento den hrdá. S manželem jsem o tom později mluvila večer a i on sám byl nespokojen, jak jeho rodiče reagovali a ukončil s tím, že klukům rozdíl dorovná, aby jim to nebylo líto. Což mě také velmi potěšilo, protože to cítí stejně jako já.
Situace s dědou je v patové situaci, je teď na cedru a začíná mluvit z cesty, i tak za ním denně chodím a jezdím s ním v kolečkovém křesle po okolí, jednou týdně holím a nechávám si "pouštět žilou" tu za zmrzlinu, kávu a denní tisk. Má "milovaná" teta, o které jsem psala, si odjela na čtrnáct dní na dovolenou s dovětkem, že se musím postarat. Ó jak se mi její věta vryla pod nehty a jen si na ni vzpomenu, mám pěnu u pusy... Ale ony boží mlýny melou a vyřeší toto rodinné dilema za mne... Já mám čisté svědomí a nemusím se jednou stydět, jak jsem žila....
V minulém týdnu jsem také vypustila jednoho psavého skřítka a můj článek mi vystavili na titulce ) a tak jsem se rozhodla se podělit i s vámi. Vznikla i nová pomůcka pro Pepíka, ale ještě nemám nafoceno, ale určitě fotečky dodám
Přeji Vám krásný večer a snad již častěji přijdu sem tam něco napsat

Jo a ještě něco postoupila jsem do levelu číslo 97 a současně po dobu mého postupu na farmě o 6 levelů na baha na číslo 304

Stud, řev, protesty a drobná "zlodějina".

21. 06. 2016 22:29:43
Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila..... Dnes na téma: Když se noční můra vrací. Aneb, zase v tom má prsty Měsíc.

Je nechvalně známé, že vliv Měsíce ovlivňuje mnohé z nás, nejen lidské pokolení, ale celou naši, snad stále ještě, "Modrou planetu". Letošní letní slunovrat měl zřejmě ještě větší vliv než jakýkoliv jiný úplněk.
Ale mohla jsem to předpokládat. Již z rána byl můj synek jako vyměněný. Nechtěl vstávat, natož vyrazit do školy. Jeho rozpoložení, jak bych to jen definovala, bylo na jedno našlápnutí. A představa dnešního dne, který jsem plánovala několik desítek minut, byla jedním slovem náročná.

Strážce snů se zhostil své úlohy a poplašným signálem spustil kolem šesté hodiny ranní. Ještě se zalepeným výhledem jsem hlesla: "Co je za den a kolik je hodin?" Ujištění, že dnes je opravdu úterý, to úterý, které bylo plánováno do detailů, mě nakoplo a vyskočila jsem z postele.

Zhostila jsem se okamžitě funkce nejvyšší. Funkce, která začíná krásným písmenkem, jako třeba slovo geniální. Rozdávala jsem úkoly jako na běžícím pásu a tiše si gratulovala, jak nám to jde pěkně od ruky.
Pomalu se naše domácnost vylidnila, každý jednotlivý člen, mého klanu, si šel za svými povinnostmi. Ztichl hlučný televizor, který posloužil při oblékání mých kopií, zhasla světla ve zkrášlovacích komnatách, bouchly dveře a byt obsadil, vzácný to host, Pan Ticho.
Vůně kávy a třičtvrtěhodinka s vítaným hostem, mi dávala naději, že úterý pokoříme levou zadní.
Příprava do práce probíhá podle plánu, příjezd mého muže, z rozvozu dětí, byl také na čas. Odvoz do nedaleké vesničky za prací proběhl také v klidu. Vyzvednutí babičky na roční kontrolu též bez problémů. Asistence u klienta skoro bez komplikací. Tak proč mám takový divný pocit.

Jistě, nemám telefon a zapomněla jsem tabulku na quilling, kterou jsem měla dnes vrátit. Ale to přeci nejsou žádné komplikace. Poprosila jsem manžela, až pro mě pojede, aby zapomenuté maličkosti vyzvedl. Že by zažehnáno? Uvidíme....
Tabulka vrácena, telefon nabitý, jenže vykoukla na svět další komplikace. Manželovi volali z práce, že se má dostavit dříve do služby, jenže to mi zkomplikuje tak dokonale sestavený dnešní harmonogram... No nevadí, jsem přeci flexibilní.

Nechala jsem se vysadit nemocnici a vyslala drahou polovičku do nedalekého krajského města, aby vyzvedl našeho Pepču a doprovodil ho na nácviky sociálních dovedností a poté se zase dostavil za mnou do nemocnice.

Vyzvedla jsem babičku od lékaře a vyrazily jsme vyřešit rodinnou, nelehkou situaci. Po návštěvě sociální pracovnice a primářky oddělení, kde poslední dobou tráví čas můj děd, jsme opět nedospěly k řešení.
Čas kvapil a již vyhlížíme auto, které odveze manžela do práce, babičku k domovu a moji maličkost konečně po pěti hodinách domů.

Jako kvočna svolávám své kuřátka, aby jsme opět vyrazili do nemocnice na návštěvu, vyvezli dědu na první letní, sluneční paprsky.

Po návštěvě jsem se ještě rozhodla, že se zastavíme v Lidlu, uvědomila jsem si, že v tom dnešním shonu, jsem zapomněla se nejen nasnídat, ale i poobědvat. První co jsem chňapla do ruky byla tvarohová kapsa asi za deset korun. Neodolala jsem a zhltla ji, jako vlk, Červenou Karkulku. S tím, že jakmile budu u pokladen, poctivě přiznám svůj hřích "obžérství".
Jenže to jsem nemohla tušit, že právě dnes se stanem hlavní atrakcí. Po hrozně dlouhé době nás navštívil nevítaný host, pan Záchvat.
Řev, jako když někdo vraždí, se rozléhal celou prodejnou. Nepovedené pokusy se vysmeknout se sevření rukou, vedlo ještě k většímu řevu. Pohledy nakupujících spoluobčanů se soustředily na místa, kde se Pepík pokoušel vytřít podlahu, zřejmě usoudil, že zaměstnanci špatně odvádějí svou práci. Neuvěřitelná věčnost se proplazit k pokladnám, kdy se snažím jednou rukou držet synka a druhou dirigovat starší sourozence, co mají ještě přihodit do košíku, se zdá nekonečné. Jako buldozér si pomalu razím cestu a snažím se konejšivým hlasem zklidnit Pepíka, neúspěšně. Teprve, když s pomocí dcerky jsem zaplatila útratu a staršího syna, který se zhostil rychlého vhazování zaplaceného zboží zpět do košíku, se mi podařilo uklidnit Pepču. Tedy, alespoň jsem myslela....
Před prodejnou jsem chtěla Pepíka obejmout a ještě více zklidnit, když vtom jsem schytala pěstí do spánku, až jsem viděla hvězdičky. Zkrátka přepětí emocí, které nedokázal jinak zpracovat, vyústili v náhlou agresi. Popadla jsem ho a dostala do auta. Ale úleva nepřicházela. Zpětně jsem si přehrávala dění a v tom mi došlo, jak skvěle se zachovaly starší děti. Jak úžasně mě zastoupily ve vyndávání potravin na pás, do tašek i do kufru auta.
Zasedla jsem za volant a konečně mířila k domovu. Rozhlédla jsem se a viděla jak těžké chvíle to byly i pro starší děti, ty výrazy v obličejích vypovídaly vše. Poděkovala jsem jim moc za pomoc a v tom mi to došlo.... Já nezaplatila tu tvarohovou kapsu..

Tímto bych se chtěla omluvit za svůj prohřešek a slibuji, že hned zítra svůj dluh půjdu vyrovnat, věřím, že mi bude odpuštěno.
​

 

anickamalirka-já moc nepíši,ale strašně ráda tu pročítám a tvoje dnešní povídání,mi vyrazilo dech.Děvče před tebou-klobouk dolů-Ty jsi pro tu svou rodinu takové zlatíčko.Nevím co bych měla napsat-snad jen,že tě obdivuji

 

Děkuji moc za přáníčka k narozeninám i k postupu-medved222, Burds, Pajaable(ty jsi taková holka do nepohody a obrázky moc potěšily) Robin2151(také ještě neumím obrázky, ale brzy se do toho pustím)Evik1016(růže mám nejradši-dík), lacrima krásné přáníčko, děkuji moc,mamča50, lumat85 a další...
kometak96-blahopřeji k postupu do 112 lvl.-také jsem postoupila díky splněním zvířetníku a dalších.
Jana563-gratuluji ke stovce-to byla moje meta, když jsem začínala
Všem přeji hezké prázdniny, protože prázdniny nejsou jen pro děti, ale hlavně babičky a dědečky, plno krásných zážitků, cestování, sluníčka, nějaké dobrodružství i zábavu při farmaření. Marodům přeji brzké uzdravení.Láďa

 

Já osobně momentálně po židli u PC jen nahmatám postel, protože posledního, konec měsíce... A funkce na obrazovce svítily a svítily, než jsem je umravnila, někdy před chvílí, splněním požadavků. S naším šéfem se pohádám, se zákazníkem licituji, jen ta mrcha počítačová má pořád navrch...
Bobrou, doufám, že ráno vstanu, protože je nový jízdní řád a já potřebuju vstát o deset minut dřív než za posledních deset měsíců...

 

Dobrou noc a držte se všichni. Je to náročné.

 

Hezký večer závisláčkům
chci popřát k dalším postupům.
​

evik116 . pajaable . večernice . komeťák96 . mikeš . jana563

​

Komeťák .. ty teda valíš . Mamča50 ... je dobře, že to máš za sebou, cítíš se už líp a napsala nám . Večernice ... přeji všechno nej a ať se splní všechno, co si přeješ, sis to určitě užila . Anickamalírka ... jako vždy ti fandím, jsi skvělý človíček a s drobnostmi se při tom fofru, co absolvuješ, vůbec netrap ...
Sotva jsem všechno přečetla a snad bude o víkendu více času, i když stále ničíme můj byt a ještě to není hotové .. ti čarodějko závidím, že to máš za sebou. Ještě domalováváme, pak zrušit koberce a dát něco jiné .. to děláme ve volnu na etapy a to je děs .
Přeji hezký večer, ale už asi všichni spíte a já jdu teda taky na kutě .

.

​

 

Přeji všem pěkný večer a všem postupujícím velké gratulace, postoupili jsme také na Baha o 4 lvl na 232, ale na farmě k vašim výšinám zatím jen obdivně vzhlížíme. V posledních dnech tu bylo docela pusto, ale dnes to tu přímo přetéká emocemi. Je tu plno radosti, smutku, obav i nadějí. Mám 2 kluky vnuky, oba druháky, oba jedničkáře, z obou mám velkou radost a největší starosti mně dělá jejich zdraví, jeden je těžký alergik a astmatik, druhý má oslabenou imunitu. Mám je oba ráda, ale k jednomu mám přece jenom blíž, protože je to takový empatický srdcař. To je ten, co mě přivedl k farmaření.
dasa1143, nějaká 3 u kluků vůbec nic neznamená, mám příbuzného, který měl v 5. třídě 3 z matematiky a dnes má doktorát a je to odborník přes roboty.
anickamalirka, tvůj příspěvek je tak dojemný, až mě rozplakal. Vím přesně, co to znamená narušený, dokonale sestavený denní harmonogram. Už 6 roků funguji podobně. Obdivuji tě a přeji pevné nervy i zdraví, aby jsi to vydržela. Nebudu to tu zaplavovat smutnými věcmi, protože začínají prázdniny i když vnouček si kromě vysvědčení přinesl i 7. nemoc (vyrážka na dlaních, ploskách a v puse). Ale není to nic vážného a za pár dní bude určitě fit.

 

Už půjdu , uplynulý den byl náročný a jsem pevně rozhodnuta
ráno nevylézat, povalovat kosti , pospávat ...ale ráno jak se znám
to bude úplně, ale úplně jinak. Chtěla bych si také dopoledne zkusit
uvařit sama, ale když to nepůjde, tak nepůjde, sednu a počkám si
na papání od mladých . Už bych si ale nejraději dělala vše sama a snaše
trochu ulevila , vždyť toho má i tak až nad hlavu.


anickamalirka ...gratuluji k postupům, jsi šikulka nejen na farmě,
ale i v běžném životě . A děti máš bezvadné , jsou obdivuhodní, jak
zvládají zátěžové situace.



Tak, chtěla jsem dnes také podat informace o "bradavičnatkách" ze vsi,
ale nějak nebyl čas, tak třeba zítra. Pobavila jsem , nezklamaly ani omylem.


Tak se hezky vyspěte ..pac a pusu .

A ještě pogratulovat ....a pak hupem šupem spát .

​

 

Ještě si něčeho dobrého také "zobnu" a pak se už půjdu na kutě.



Přeji dobrou noc a pohádkové sny.

​

 

lacrimal ,úžasný vegetarián,ale pod kůrou určitě nějaký brouček bude

 

dedek1947CSA , no fakticky , máš pravdu ... už tu něco leze


ach jo, kdepak ty krásný časy jsou...


Docela mi to tady sluší , nemyslíte ?
Ups... nějak už špatně vidím, myslela jsem si, že jsem v tom horním okně.
Jo, joo, srandičky, srandičky , na to mě užije .
Zvláště , jak se říká : " Když kocour není doma ..."
Děda totiž odjel ráno , něco si vyřídit , do Prahy na ambasádu...



...no, ale už jdu raději něco dělat. Přeji hezký , sluníčkový dník a zatím pa,paa.​

 

Krásný páteční den všichni závisláci.
Ráno se super vstávalo, protože v noci namoklo a já nemusela lítat s konví po zahradě.
manžela jsem vypravila na Sázavu a tak si tady pročítám všechno, co přibylo.
Pajaable - vím, že pohyb máš, ale já myslela asi tohle - vlítnout do kuchyně, udělat oběd, uvařit kávičku, mezi tím něco poklidit atd, protože mi připadá, že normálně chvíli neposedíš /maxnad tou kávičkou/
Mamča50 - je super, že máš všechno za sebou, hojí se Ti rány a jsi zase doma. Drž se, už bude jen líp.
Anickomalirko - opět před Tebou musím jen a jen smeknout. Holka, co Ty zvládneš by 5 dalších umořilo. Drž se a taky někdy mysli na sebe!!!!!" A z manželových rodičů si nic nedělej, prožila jsem si to taky. Moje tchýně dělala mezi vnoučaty hodně veliké rozdíly. Na prvním místě byly děti její dcery, hlavní vnuk, kousek za ním vnučka, pak dlouho nic a pak naše starší dcera a občas si vzpomněla, že máme ještě jednu.
No jak jak to dopadlo, o tom se mi ani nechce psát. Snad jen to, že jí nakonec ty naše byly dobré, když potřebovala pomoci.
Gratulace všem postupujícím
Hezký polojasný den a těm, co se budou ulejvat, přeji hezký víkend

 

Jedna z našich babiček měla místo v srdci jen pro prvorozeného syna, prvorozeného vnuka, vnučka ji nebavila. Teď, když jí zemřel manžel, by ráda učila vnučku šít a vařit, což oboje ovládá excelentně. Smůla, holka už všechno umí, ne od ní a navíc studuje práva, takže ta babička nějak stojí vedle kolejí a mává za vláčkem.

 

Přeji pěkné prázdninové poledne
Jak jsem slíbila, tak plním... Právě jsem postoupila do 97 na farmě a do 279 na Bahamce
a protože další postupy jsou v nedohlednu, tak se zase ozvu až za dloooouho
Majte sa tu ako chcete zatím pa pa