ST: Důchodci závisláci

S těmi šátky byl trochu problém. Já měla už ten dederónovej. Jednou mě za něj někdo zatáhl (aby ho stáhl) a já měla spáleninu po celým krku . Pionýr jsem byla tak nějak falešnej, bo jsem nikdy neskládala slib . Do SSM jsem musela (kvůli škole), ale pak mě vyhodili, ptž jsem nechtěla platit příspěvky V pionýru bylo fajn, samé hry, tábory, výlety, čištění studánek...Pro nás děcka zlatý časy

 

K ruštině se musím vrátit.My co by škola v názvu KG (pro mladší,to je ten chlap co byl i na 100Kč.Nic?,tak to byl náš 1.dělnickej prezident,taky nic? tak si ho vygůglujte!),jsme měli tento jazyk zvláště proiritní.Teda,aspoň první měsíce.Pak ruštinářka začala tahat křídla po zemi,kvokat a odešla na mateřskou.Její náhrada,téměř dítě čerstvě odpromované,ji sabotovala jak mohla.RJ bylo pouze samostudium a kdo oni stál měl smůlu. Aby to nebylo tak okaté,tak hodiny probíhaly formou "scének" Vylosovali se dva nešťastníci a připravili ostatním "divadelní" ukázku na téma odpovídající kapitole v učebnici, rusky mluvenou.Vzhledem k tomu,že vetšině slovíčka nic neříkala,bylo vždy o zábavu postaráno. Když došlo na mě a kámoše,pojali jsme to jako -návštěvu u zubaře- Já dovalil kombinačky,hasák a kladivo,kámoš ústní roušku,lyžařské brýle a jak později specifikoval -desinfekci. Už jen vstup na scénu byl sukces.Pak jsem okomentovaně provedl zákrok a nechal ho ústa vydesinfikovat.Až do teď úča jen přihlížela,vtom 2x nasála a na celou třídu zařvala : do pr..le oni tam mají slivovicu !!.

 

Baroland: Ty jsi dojemnej - tady je klub důchodců a ty se jim pokoušíš vysvětlit, kdo to byl KG? Když jsme jednou byli budovat středisko ROH v jednom nepříliš historicky významném zámku, otevřeli jsme dveře mezi pokoji a normálně jsme upadli: Byly tam nacpané busty - Masaryk, Beneš, Hitler, Gottwald i Zápotocký. Asi kádrová rezerva, nevíš, co se kdy může hodit. K jejich pokračovateli Novotnému: Asi nevíte, že v šedesátých letech byl v časopisu Spiegel vyhlášen za nejkrásnější světovou hlavu státu. Tou dobou se právě tiskla encyklopedie Lidé, Země a my děti. A průšvih: Článek o Novotném tam sice byl, ale chybělo foto. Tak jsme museli naklusat do tiskárny a fotku tam vlepovat. Do 250 000 výtisků!

 

Mirakoud nemohla jsi být větší střevo na cvičení než já.Když se sejdeme 1x za rok na schůzce třídy tak největší zábava je jak jsem já absolvovala povinný lyžařský výcvik.Lyžovat jsem se nenaučila a už nikdy nenaučím.Nějak je mi to fuk

 

Také jsem byla pionýrka s bílou košilí, dederonovým šátkem, který mi poslala pionýrka z Moskvy, se kterou jsem si dopisovala, vyměňovala, pohledy, fotky herců a pod. V 8. a 9. třídě jsem dělala vedoucí jiskřičkám, moc mně to bavilo, připravovaly jsme jim s mojí kamarádkou programy, chodili jsme do kina a do divadla, soutěžili, malovali. Byla to jiná doba, dnes by se to našim dětem asi moc nezamlouvalo, ale patřilo to k té době a naše jiskřičky se na schůzky moc těšily. Pro naše děti by to nebylo moc akční!!! Krásný den a pa pa.....

 

Barolande, tos mi připomněl gympl - v průběhu mé docházky došlo k převratu od absolutní vlády strany k absolutní vládě peněz. No a tak bylo potřeba učit více angličtinu, i vyhrabali z důchodu jednu milou, distinguovanou dámu z první republiky a ta nás učila anglicky. První hodinu jí spolužák na otázku, jak by ji popsal, odpověděl - "naše učitelka je hezká, milá a mladá" - 35 zbylých ztuhlo v němé hrůze, nicméně k všeobecnému překvapení se koketně pousmála a lehce nadržovala mu jedinému až do maturity. Jelikož hovořila i francouzsky, rusky, latinsky a možná i více jazyky, vyfasovali jsme ji i jeden rok na ruštinu a ona přišla, hrozně se ošívala a pak nám jemně naznačila, že nebudeme používat učebnice, protože je tam nějaká děvočka na farmě a utki, či co a na konci ji políbí Cikán. No a něco takového ona nebude učit. A jeli jsme mimo osnovy. Podobně nezařadila do osnov G.B.Shawa, jelikož byl homosexuál. Naposledy před dneškem jsem na ni vzpomněla při nástupu do bývalého zaměstnání, učitel angličtiny se na mě divně díval při rozřazovacím testu a pravil, že takovou angličtinou se mluvilo naposledy za Shakespeara.

S tím stejnokrojem jste mi celkem zamotaly hlavu, holky, tuším světle modrou košili, zato dederonový šátek vím nastopro a taky nastopro poznávám ty cvičební modrý kalhotky, ještě bílé vroubkované tričko tomu chybí a kluci červené plátěné trenky a bílý nátělník. A pamatuju, jak jsem poslala nějaké dárky té "dopisovací kámošce" z CCCP a ona mi napsala, že je to hezké a posílá mi to nejcennější, co má - a byl přiložený pionýrský šátek a to nebyl žádný dederon, či plátno, byl jak hedvábí, sametový, teda čuměla jsem jak puk, takový materiál.

 

Ahojky ... tak jsem si tu přišla obhájit ten obrázek pionýrského kroje.
Jasně , že já jsem měla bílou košili a také ten plátěný pionýrský šátek (a mimo jiné , mi se líbil více , než ten dederonový ,
i když se musel žehlit) Já už jsem se k modré košili vůbec nedostala a to ani jako svazák , protože místo svazácké košile
jsem nosila mateřskou zástěru. Hmm...taky modrou .
Ten obrázek s modrou košili byl jako první , který mi přišel pod ruku , tedy pod myš , když jsem na netu lovila pionýrské kroje.
Jiskřičky jsem nevedla , ale v pionýrském táboře , kde jsem jezdila pravidelně každý rok , jsem dělala později i praktikantku.
Nadšení z pionýrských táborů ze mě nevyprchalo ani v dospělosti a tak jsem tam každým rokem posílala i své 3 děti .

Ani se nebudu ptát, zda se jim to tehdy líbilo , protože jejich odpověď , na takové podobné otázky , znám :
" Mami, co myslíš ? Mohli jsme tobě někdy na něco odpovědět NE a nebo , že něco nechceme ? "
Syn by ještě možná dodal , že největší trauma měl , když jsem mu nasazovala na hlavu (a musel nosit) bílou
radiovku s anténkou.

 

Tak já jsem pionýrka být nesměla,otec musel odevzdat koně a krávy do JZD a tak by mě asi přerazil.Do náboženství jsem taky nemohla,otec byl pravoslavný a máma katolík,to taky neklaplo.A tam se dávaly takové pěkné svaté obrázky.Celé barevné.Tak na mě zbyl chovatelský kroužek a lítání po lesích.Ty modré trentýrky si pamatuju z tělocviku a cvičky,v těch jsme odlítali celé prázdniny.Jo to byly časy.Ruštinářku jsme měli taky dobrou,přímo importovanou z Ruska,ale nepomohlo to,ruština mi nešla.Ty scénky pořádané v jejím rodném jazyce mě strašily i v noci.Třídní mi vždycky říkala,že nechápe proč mi ruština dělá takové potíže.Já to chápu,na jazyky jsem totiž úplné nemehlo.A když se podívám na fotky z nižších tříd tak se bavím.Dnes si mámy berou skoro dovolenou aby dítko vypadalo suprově.S náma se nikdo nemazal.Přijel fotograf,po tělocviku nás vyšoupli před školu,vyblejskli v teplákách,jeden spolužák je i s apartní rádiovkou a dobrý.Kdo by řešil make up,úpravu vlasů a ohoz.Dnes se moje dospělé děti řežou smíchy co že to mám za fotky.Ono je to ale šuma fuk,už se ta doba nevrátí a bylo jedno,že jsme v teplákách,byly jsme děcka a bylo nám fajn.Až na internátě ve Valašském Meziříčí jako učeň malování na sklo jsem byla svazák.Pořád si pamatuju jak chudák Marx coby transparent letěl na 1.máje za plot letního kina(proto možná furt nefachčí) a my nevycválanci pubertální za zábavou.To byla taky dobrá doba

 

A co takhle Skaut??? I ten jsem vyzkoušela, než ho zase zakázali. Měli jsme príma tábor, stavěli jsme si stany sami za pomoci rodičů, Měli jsme krásnej záchod - prkna nad vykopanou jámou a jen za celtovou zástěnou. Když tam někdo šel, vytáhl na žerď vlaječku, aby ostatní věděli, že je obsazeno. V polní kuchyni jsme pomáhali kuchařce s pomocnými pracemi, jedli z ešusů, plnili bobříky..... mělo to svoje kouzlo.

Zvířátka v lese se dozvědí, že medvěd má seznam zvířat, která chce sníst. Jde za ním vlk a říká: „Medvěde, ty máš ten seznam, jsem tam, prosím tě, taky?”
Medvěd se podívá do seznamu: „Jo, hele, tady jsi - přesně uprostřed.”
Vlk řekne:
„Tak já se zajdu rozloučit s rodinou a přijdu zpět a ty mě sežer.”
Přijde zpátky - medvěd ho sežere.
Jako druhá jde liška. Medvěd ji najde v seznamu.
„Medvěde, tak já si zaběhnu domů, rozloučím se s rodinou a přijdu, ať to mám za sebou.”
Skutečně se vrátí a medvěd ji sežere.
Jako třetí jde k medvědovi zajíc: „Zdar medvěd, ty máš ten seznam?”
Medvěd zahřmí: „Jooo.”
A zajíc povídá: „A jsem v něm taky?”
Medvěd se podívá: „Tady jsi, třetí od konce.”
Zajíc se na medvěda podívá a říká: „A nemohl bys mě z něj vyškrtnout?”
Medvěd vezme tužku a odvětí: „Ale jo, beze všeho...”

 

Dobré odpoledne, já si vzpomínám, že když jsem chodila do mateřské školky, cvičila jsem poprvé a naposled na spartakiádě a měla jsem na sobě zelenou sukni a dole byla taková žlutá vlnovka. Víckrát už mě nikam nevzali, takže ostatní spartakiádní úbory neznám.
Pionýrskou košili jsem měla bílou a šátek plátěný. Dederonovou košili jsem měla asi až v devítce. Eva

 

Já cvičila jen jednu spartakiádu v životě, ale ne v Praze, jen ve škole a to v první třídě s plechovkou od Sunaru.
Skoro mi připadá, že jsem s Vámi se všemi dělala ty lumpárny, mlsala mejdlíčka, žužu, hady a není to dlouho, je to skoro nedáááávno

 

flexka: Myslím, že se paní profesorka spletla, homosexuál neby G.B. Shaw, ale Oscar Wilde. A mnozí jiní, třeba jezerní básníci, Walt Whitman a tak.

 

Také jest cvičila na spartakiádě když jsem byla doma s dětmi tak jsem chodila se synem do klokánka.Cvičili jsme rodiče a děti.Byla jsem pořád s dětmi doma v klokánku bylo s kým promluvit a bylo to fajn.Ani jsme se díky synovi který má na rozdíl ode mne dobrou orientaci na Strahově neztratili.Jinak do pionýra jsem musela a svazák jsem nikdy nebyla.

 

Ahojky závisláci.
Tak vy tu v takovém parnu cvičíte? Mě by asi kleplo,sice mám teplo ráda,ale radši to nepřeháním s prací na sluníčku,člověk nějak stárne a už mi to nedělá moc dobře.

Tak já byla pilný pionýr.Chodila jsem přednášet na schůze-jak svazácké,MDŽ nebo ty výroční.Svazák jsem stihla být jen chvilku.A běhala jsem Partyzánský samopal.
Bohužel si pamatuji i to,že když nám předávali slavnostně šátky,2 ze třídy slavnostně před všemi vyhodili.jednoho,že má neustále 2 z chování a druhého,že není vychováván v rodině odpovídající společnosti.Co to znamenalo,jsem tenkrát nechápala.

Spartakiáda-byla jsem poupata v červených trikotech a slavnou písničkou od M.Davida.V Praze jsem nebyla,jen na kraji,ale i tak to bylo fajn.A jako malá jsem cvičila s mámou,ale to už si moc nepamatuji.

 

Ojo joj , dederonová košile , evik1016 , díky za připomenutí ...tak to bylo něco . Já měla se svým prvním manželem
stejnou dederonku, kanárkově žlutou , svítila na sto honů a byli jsme na to nesmírně pyšní , že máme oba stejnou ,
že jsme přitahovali pozornost kolemjdoucích

... když bylo vedro, tak se kráásně lepila na tělo, hotová sauna

 

Ach jo mejdlíčka jsem taky milovala, bylo to pošušňáníčko, ale nevím, nevím zda by mi dnes chutnalo. Ale jako vzpomínka na krásné doby dětství, si kazit nedáme!!! A spartakiáda? V roce 1965 jsem cvičila v Praze na Strahově, bylo nás celkem 20 tisíc holek a cvičili jsme v zelených úborech a pro Prahu jsme měly sukýnky a v rukách jsme měli oranžovožlutou a bílou kytku. Bylo to velmi pěkné a vzpomínaly jsme na kluky svazarmovce, se kterými jsme se tam seznámily. Ale bylo to pouze spartakiádní setkání. Kluci byli odněkud z Moravy. Byla to jediná a poslední spartakiáda, kde jsem se zúčastnila. Ale to už je strašně dávno.......

 

Jo, klokánek... Chodila jsem do Riegráku se synem na jakousi bláznivou kombinaci cvičení, plavání a angličtiny. Trpěla jsem na balkóně, pozorujíc malé obratné hošíčky, jak přeskakují, přelézají apod. zatímco můj chlapeček stál docela vzadu, většinou s rukou v prdýlce. Vyndal ji jedině, když potřeboval vrátit facku nebo se okopat s jiným chlapečkem. Angličtina pro předškoláky byla taky dobrá. Anglicky se sice nenaučí, ale získají k tomu jazyku doživotní pozitivní vztah, pravil bodrý instruktor.
lacrima - a jak šly na tu krásnou ostrou žluť černý protivný mušky, co?
mamča: Mejdlíčka to jistě, ale i energit, pendreky, gumoví hadi, cukrové tyčinky.... húúú! Hele - anebo sukový pařez, ze kterého se odsekávalo na váhu!

 

Co sukový pařez , ale milovaná žvýkačka Bájo - jediná uměla ty velikánské,učiteli či rodiči neoblíbené bubliny A jak nám slušela u pusy a pokud ji někdo tzv."prasknul" táák krásně slepila dlouhé vlasya ještě ty štiplavé,chutné šumáky olizované z dlaní

 

Vzpomínáme


koupit se to nedá, takže se o reklamě nedá hovořit
http://img2.ecka.info/foto/552/73552_600~bG3ywO.jpg
http://u.smedata.sk/blogidnes/article/2/46/463792/463792_article_photo_qa2aqRP0_600x.jpeg?r=05a
u toho vitacitu si dokážu ještě dneska vzdáleně vybavit chuť (zůstala chuťová vzpomínka)
http://www.lekarnadomu.cz/UserFiles/products/original/18958.jpg tohle mi nikdy nechutnalo
http://img.ihned.cz/attachment.php/550/21819550/ot458BCDGHIJLNOjl6Pbdefhpy0Uw9Am/polarka_110x72.jpg milovala sem hmmm
a táboráček http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/600xX/Mar2013/1466828.jpg?d41d
což teprve duo a sušené mléko (sypala sem si ho na ruku a jaké bylo)

danda

 

Táboráček mňam,ještě si pamatuji hruškové a meruňkové dřeně v takové kostce,co se pak dávali na kouli u auta. Vlašák do papíru a úžasné zmrzliny s vymazlenou špičkou u nás v cukrárně.A úžasné poháry čokoládové a jahodové. Dneska už to není ono.Pořádnou zmrzlinu,aby člověk v cukrárnách pohledal.
Ale co je mejdlíčko fakt nevím