Předvánoční úsměv fóra s JC

Naše Adélka má teď ve slovníku NE a NENÍ, což je super, protože na vše řekne NE, takže natahuje ručičky k lince, chceš bumbu NE, dobývá se do ledničky, chceš hamání NE.
Mates nevěděl roupama co by, tak se Adélky ptal: Přinese Ti Něco Ježíšek? Ne A mně? Ne Tátovi? Ne Mámě? Ne Péťovi Ne A co Kamilovi JO Mates jen vyjekl Cože a proč jen Kamil??

 

Krasne dopoledne vsem! Tady bylo tolik zajimacich pismenek, ze jsem prvne musela jit rozdelat v krbu, nakrmit havet a sklidit, abych si k vam mohla uz v klidu sednout s kafem. Samozrejme jste nezklamali - diky za usmev do noveho dne!
ašada01 Santalovnik je tvuj a se svym pranim je na rade milteska.

 

Když byly dcerce asi 3 roky, byly jsme na hřišti. Pozorovala tam těhotnou paní a ptá se:" Maminko, proč má ta paní tak velké břicho? " Řekla jsme si, že je čas na osvětu a vysvětlila jí, že tam je miminko, roste a až bude dost velké, aby mohlo žít venku, vyleze. A že ona byla taky takhle u mě břiše.
Dcerka vážně pokyvovala hlavou, jako že to jsou zajímavé informace a že to chápe, najednou na mě překvapeně vykulila oči a vyhrkla: "Maminko, a kde máš dveře? "

 

Je to 10 min., co jsem polozila telefon. Volal mi kamarad, ktery vcera domlouval nasemu dedovi v reznictvi cerstve drstky na polivku a prej jestli vsechno v poradku. Rikam: "S drstkama jo, akorat dedecek dostal nejspis drstkovou jeste driv, nez stihl neco uvarit, protoze jeli s babickou jeste do mesta a kazdy si vyrizoval neco jineho a dedecek jak je hluchej, tak neslysel telefon a 2 hodiny ho babka hledala v obchodaku". A kamarad mi rika: "To takhle jednou sedime na chate (15 km od Jihlavy) u piva a prijede Pepa, ze ma za sebou nakup s rodinou. Nervy na dranc, vlitne celej ricnej do chaty, capne pullitr, sebehne do sklepa si natocit, pak sedne ke kamnum.... usmiva se, jak mesicek na hnoji a s blazenym usmevem nese pivo ke rtum. V tom se zarazi, vytresti oci, zbledne a povida: Ta me zabije! Ja se tak tesil od rana sem, ze jsem nakoupil, co mi nakazala, skocil do auta a..... ty voe a starou i s deckama zapomel v obchodaku."

 

Jak nakoupit když je ještě zavřeno.
Má drahá polovička střídá často nákup aut.Takže jednou po příchodu z práce vidím na dvoře Hundai ix 35.Si říkám dobrá,vyšší posez,spousta vychytávek,včetně tlačítka na START,místo klíčku do zapalování,tlačítko na ruční brzdu a tak.Tož to si ráno pojedu nakoupit novým vozem.
Ráno jsme jeli oba,já za volantem,manžel na sedadle spolujezdce vyřizoval telefonáty.Musím v této chvíli podotknout ,že jsem byla zvyklá při vypnutí motoru u starého auta...vypnout klíčkem zapalování, zařadit rychlost a zatáhnout ručku.Tady jsem nevěděla co a jak, že?
Dojeli jsme před sedmou ranní ke Kauflandu, místa moc nebylo, tak jsem zůstala zaparkovaná na krajním místě u výjezdu a naproti ,asi 20 metrů od vchodu sportisima,jak jsem byla zvyklá na staré auto,říkám manželovi,co mám teď udělat...on s telefonem u ucha...nic, jen zmáčkni toto tlačítko..START.
Tož jsem jenom vypnula motor,vzala tašky a šli jsme.Manžel telefon na uchu, takže nezkontroloval, zda je rychlost, ruční brzda a tak.
Stojíme frontu u uzenin a povídáme si ,dobrý co,spousta novinek,bezklíčové startování,že?JJ ,souhlasím.Z rádia se line vánoční písnička,když v tom se na celý kaufland ozve...majitel vozu značky 5257 nechť se okamžitě dostaví ke svému vozu.My stále s úsměvem stojíme ve frontě s mými slovy,zase nějaký ***** blbě zaparkoval..značka mi nic neříkala,tak su v klidu,že?Druhá a třetí výzva...to už jsem zneklidněla,ty René? není to náhodou naše auto?Chlap vystřelil...dlouho se nevracel..já vyjela z fronty...lidi na mě koukali...chlap se ke mně vracel....kdybyste viděli ten jeho pohled...kdyby tam nebylo tolik nakupujicích,tak jsem mrtvá.
Ty Iveto,já vím, že jsi chtěla koupit ještě rukavice,ale Sportissimo má až od devíti,mi říká.Nechápala jsem...při příchodu k autu jsem však pochopila.Auto napasované u vchodu a před ním pán s manželkou, dekami pod autem,jak obětavě bránili, aby se auto nedostalo až mezi regály.
V životě na to nezapomenu,prosila jsem manžela ať si to nechá pro sebe, co myslíte, baví se tím celá dědina.
Tak co, mají zavřeno,jedeš nakupovat?

 

jůů-díky za hlasy........Matlafousková,já se vzdávám výhry ve prospěch slabších článků. Mám všeho dost,tak třeba se ty růžový kozenky budou někomu hodit,

 

prosím růžové kozy,ať se kuře může radostí zbláznit děkuji

I když nemám velké nákupy moc v lásce,jednou jsme se z dědkem vybrali do jednoho většího města
ulevit peněžence.Dědek si udělal pohodičku v autě,já čapla tašky a alou do víru velkoobchodu.
Už když jsem platila kasýrce,měla jsem toho tak akorát.Čtyři plné tašky,těžké jako by tam bylo kamení,
já zřízená jako kůň a ke všemu se s tím musím tahat po velkém pargingu a dědek si za volantem chrupe.
Á,konečně,otevřela jsem kufr našeho modrého miláčka,uložila obrnákup a se slastí si sedám a povídám
,,Tak a jeď přímo domů,mám vše nakoupeno,,.A vedle mě se ozve : ,,A anglickou slaninu taky ? ,,
Momentálně si nevzpomenu jak dlouho to ticho trvalo,než mi došlo že řidič a ani ten automobil ke mě nepatří.
Šok ? Kdepak ,koukli jsme na sebe s tím cizím pánem a začali se smát ..........ale takový malinkatý šok byl.
Zato dědek se řehtá dodnes .

 

miltesciny kozenky putuji ke kerryhill
A Beznoska si tedy sahne bohuzel uz jen na kralici chlupy, zbylou kufrarnu, obatzter nebo dekorku?

 

Matlafous123 dekorek mám v liště,že je nemám kam dát tak tedy Obatzter.


Preceja - už dlouho jsem se tak nezasmál - až mi tekly slzy.

 

vilm4 v orákulu mi připomněla jednu historku z práce... když jsem pracovala ve výzkumáku, dostala jsem nového kolegu. Já jsem tenkrát měla něco málo přes dvacet, on byl těsně po střední škole. Naše šéfová byla tenkrát v mých dnešních letech, něco přes padesát a do smrti daleko...
V té době byla nejaktuálnější věcí ve všech zprávách dohoda mezi jůesej a rašou o ukončení atomového zbrojení...
A ten kluk se na plnou hubu naší šéfové zeptal podle vtipu, který mezi lidem koloval: "Paní inženýrko, nebudete mít letos ještě služební cestu do Ruska? Že se tam teď likvidují ty starý rakety..."
Ustáli to oba, ale bylo to na hraně - v lepším případě by byl kolega přeřazen na jiné oddělení, v tom horším odejit...

 

Tak jsem se šla podívat do tohoto vlákna a musím přiznat, že jsem se zde pěkně nasmála a odreagovala.
Příspěvky supr.
I já přihodím jeden, který se nám doma stal dnes odpoledne. Možná, že nebude tak k smíchu, ale věřte, že bylo. S manželem jsme se opravdu hodně zasmáli.
Tak tedy:
Odpoledne jsme si psaly a posílaly fotky s kámoškou přes mobil. Manželovi jsem podala telefon, abych mu ukázala fotku. Nevím, co se stalo nebo co udělal, ale když mi telefon vracel, na obrazovce se mi ukázala od kámošky zpráva .... Kde je? nechápala jsem. Tak jsem se podívala co je nad tím ... kde je.... napsáno a manželovi se zadařilo odeslat jí text .... Ninja. Manžel je opravdu hodně "šikovný" s prací s telefonem a to jsem mu ho jenom podala, aby se podíval.

 

Taaaak, Beznoska nakonec vybral cervenou vyrobnu angorske vlny a protoze je mi uplne jasne, ze krutak mi da zase kosem, tak skocim rovnou na MatyskovouKamilkovou: dekorka nebo obatzter?

 

Patek 21.12., 23:00 hod.
pepino1972 20 hlasu
Preceja 18 hlasu
anvan 13 hlasu
Baroland 12 hlasu
ašada01 10 hlasu
Beznoska 10 hlasu
kerryhill 10 hlasu
MatysekKamilek 8 hlasu
Y_n_O 6 hlasu
Madulka_cz 2 hlasy

pepino vybira z darku pro dnesek jako prvni, jako druha Preceja, nasleduje anvan a osel s vidlemi.
asada, beznoska a kerryhill se shodnym poctem bodu na 5. miste dostanou darek vsichni

 

dobré ráno, či dobrou noc?
Všem děkuji za hlasy,doufám, že jste se pobavili a matlo, s dovolením bych si vybrala to červené prachové peří)děkuji.

 

Měla jsem takový zlozvyk,když jsem něco delšího vysvětlovala,tak jsem si to zkracovala slovy blablabla. Od té doby raději nepoužívám.
Po návratu z dovolené vykládám v kamrlíku kolegyním co a jak,vykládám zážitky a do toho telefon,tož ho zvednu,vyřídím a kolegyně jako že co to bylo.Tak já ,ale nic, zase neví co a jak, znáš to blabla. V tom se z vedlejší místnosti vyřítí takový střízlík, kterého neznám se slovy Vy jste mě volala?Né, proč, odpálkuju ho, co mě ruší,když chci pokračovat v diskusi s kolegyněma.že? A Vy jste kdo?Já jsem doktor Blabla,ještě se neznáme.
Kolegyně se svíjely v křeči pod stolem a já tam stála jako dylina.

 

Matlafous123: Tak já bych chtěla dekorku Kocour pokušitel.

 

Ještě jednu cestovní.
Jeli jsme s vodáckým oddílem mikrobusem s vlekem do Laponska. Pospíchali jsme na trajekt do Svinoústí, protože jsme se neplánovaně zdrželi na hranicích - polští celníci se rozhodli nám rozebrat přívěs, jestli něco nepašujeme. Mažeme po poloprázdné dálnici a pěkně nám to odsýpá. Najednou před námi dva kamiony vedle sebe. Zpočátku jsme si mysleli, že se předjíždí, ale pak jsme zjistili, že mají stažená okýnky a povídají si. Párkrát jsme na ně zatroubili, ale s nimi to nehlo. Teprve zhruba po půl hodině nás pustili, Když jsme kolem nich projížděli, ukázal jim jeden kamarád "parohy". Řidič kamiónu zbrunátněl, nasadil forsáž a začal nás stíhat. Náš řidič to dotáhl na 150km/hod, ale pak to vzdal, přece jenom mikrobus plný lidí a přívěsný vozík k tomu. Kamión nás předjel a zastavil šikmo přes oba pruhy, druhý nás zablokoval zezadu. Oba řidiči vystoupili, hrozně řvali a začali se dobývat do mikrobusu. Měli jsme zablokované dveře, ale stejně v nás byla malá dušička. Po chvíli odešli, ale radovali jsme se předčasně, protože se vrátili s baseballovými pálkami. První rána šla na střechu, druhá urazila zpětné zrcátko. Pochopili jsme, že jde do tuhého. Pohotová kamarádka vytáhla foťák a začala je fotit, řidič vytáhl vysílačku, která připomínala tehdejší obří mobil a dělal, že telefonuje. To nás zachránilo. Ještě chvíli na nás pořvávali, ale auto už nechali na pokoji. Nakonec odjeli. Trajekt jsme nakonec stihli. Zdokumentováno to nemáme, protože ještě nebyla doba digitální a kamarádka neměla ve foťáku založený film.

.

 

Od Preceja (ruzovy praseci chlivek) i anvan (blahocet xxl), ktera se dnes vrhla do viru rodinnych oslav mam prani v holubi poste, takze jim timto pripisuji darky. asady potrebnou dekorku nemam a Beznoska jich ma plnou bednu, takze nepredpokladam, ze by se dnes rozhodli jinak a posilam jim olivovo-cesnekovou omacku (kdyby nahodou neco bylo jinak, tak se ozvete a napravime). Baroland dostane olivovku bez reci. Jen u kerryhill si nejsem jista, zda nebude volit dekorku napr. pro kure, takze tady radeji pockam na jeji rozhodnuti.

A dnes prihazuji detskou bezbrehou vynalezavost, ktera me asi neprestane prekvapovat a to i pres to, ze si clovek rika, ze svoje dite zna pomalu 13 let a tak by ho nemelo nic moc zaskocit
Kolem poledne zahlednu z okna kuchyne sve ditko vracejici se ze skoly. Na hlave ma cosi, co vypada jako piratsky satek, na zadech batoh. Rikam si, co ho chytlo, ze zrovna do skoly zacal nosit satky. Dosel domu, koukam na nej z kuchyne a rikam si: "Do haje, co je tohle za montaz?"

.... nez jsem prisla bliz, doslo mi na co se divam a musela jsem se chte nechte zacit smat.

Aneb jak si poradit, kdyz vas ucitelsky sbor donuti si pred prazdninami (nebojim se pouzit vyraz) vykydat skrinku a zrovna vsechny ty veci neni do ceho dat. Pokud stale netusite na co koukate, pak tady je: mala napoveda

 

Mám takovou legrační zpomínku
Jednou jsem byl s rodinou na výletě.Přijeli jsme na místo a v ten moment začalo pršet a měli jsme štěstí že blízko nás byl přístřešek a tak jsem se běžel schovat po chvíli přiběhl i můj bratr potom mám máma a můj táta chtěl být v tom dešti pod slunečníkem.V té malinké restauraci jsme si s bratrem dali melounovou tříšť která mi vůbec nechutnala.Když přestalo pršet vydali jsme se na ten hrad,ale všude byly louže vody tak jsme přes ně skákali a já jsem si nenaplánoval že skočím vedle ale skočil jsem přímo do té louže.Máma se skoro neovládala a začala se strašně smát až nemohla skoro mluvit.Potom jsme šli k autu abych si sundal mokré ponožky a v autě mi přes sandály zatím uschly i nohy.Až bylo konečně hezky vydali jsme se na hrad a bylo to tam krásné měli jsme i prohlídku na zámku.Když jsme šli zpátky tak už nebyli po zemi žádné louže a potom jsme ještě autem kroužili kolem dokola,protože táta zapomněl kudy jsme přijeli nakonec se vymotal a my mohly přiject domů byl to mokrý letní den

 

Díl druhý: Rozjíždím chov
Vyšlo to tip top,v sobotu jsem dodělal výběh,(ted slouží jako „zimní“). oplotil kousek zahrady a v neděli 29.7. se vypravil s bednou na Chovatelské trhy. V záplavě andulek,husí,holubů a kanárů byl i jeden furgon plný drůbeže.Mohl jsem si vybrat,červené,černobíle kropenaté a černo zlaté.To je tak vše co o nich vím.Ukázal jsem prstem na ty poslední a chci tři kousky.“Pánko je znalec,vlašky už sme dlouho neměly“ Vlašky,zajásal jsem potichu,ty znám,ty jsme chovaly když jsem byl klučina.Tenkrát se mě sice zdály poněkud větší,ale jak člověk roste,mění se asi i perspektiva.
“Už snáší ? ptám se.
“Pánko dajtě je na dvoreček,oni si zvyknů a za 14 dní začnů“.
Přikoupil jsem i krmení pro nosnice,krmítko,napáječku a mazal dom.Doma jen koukaly, ani krmení je nezajímalo,no nic…až bude hlad. Prvních 14 dní se žena denně chodila dívat,zdali už je vejce,když ji to přestalo bavit,začal jsem tam dalších 14 dní chodit já.Když ani po měsíci nic,zkoumám kde je chyba.Net vyplivuje článek za článkem.Už vím,že malochovatel nemá optimální podmínky,taky vím,že mezi sourozenci může být i rozdíl měsíce v začátku snášky a hlavně,krmení pro nosnice se má dávat až začnou.Kupuji tedy kuřecí II,to žerou líp,ale vejce stále nenesou.
Následující neděli 9.9.jsem nevydržel muka čekání, vyzbrojen bednou a znalostmi,přikupuji další dvě Isa red a dvě Moravanky,zaručeně ve snášce (prý) Nebudu to protahovat,to první vejce přišlo 9.10. Konečně !!
Rozradostněn beru mobil a píši ženě do práce sms: Okamžitě přijeď domů,pak raději hned nato: Máme první vejce! přidám smajlíla a vypínám tlf.
Byla tady do půl hodiny, přiřítila se na zahradu s očima navrch hlavy.Co prý se děje ???
„Coby,šak jsem psal,máme první vejce !“
No a dál bohužel nemohu pokračovat,nic z to už není publikovatelné. Tu druhou smsku si v panice nepřečetla.