Malá hra k Velké hostině

Beznoska Nemuzu poprit, ze by K.H. Macha nikdy nemel trojku v krvi, nicmene musim konstatovat (ac se to zahadologum nebude asi libit), ze: S touto legendou, vazici se k hradu, nemel chudak nikdy nic spolecneho. Za celym tajemnym dopisem, ktery ma dokladat jeho zkusenost s cestovanim z r. 1836 do Prahy roku 2006 totiz stoji spisovatelka sci-fi romanu F. Vrbenska, ktera si cely podvrh vymyslela a nasledne to take priznala. Jenze jak to s legendami byva, ziji si svym vlastnim zivotem dal

 

zdravím, moc děkuji. Pomáhá mi k tomu strýček google. Já již budu hodná a budu zpovzdálí sledovat. Přeji sluníčkový den.

 

davidson00 jen tak dál, nemusíš sledovat, je třeba to uhodnout třeba pokaždé šikovníčková

 

davidson00 Kdepak, pozorovani z povzdali se od zitra zamita!
V prubehu zitrka budu jeste zverejnovat indicie k poslednimu desivemu mistu, ale v okamziku, kdy bude odhaleno... dostanete prostor vsichni, kteri mate osobni zkusenost s paranormalnimi jevy nebo mate za sebou strasidelnou, hruznou nebo jinou desivou udalost (nikoliv tragickou), ze kterem vam naskakovaly vlasy hruzou na hlave nebo jste se bali tak, ze by se ve vas krve nedorezal.
Takze zapatrejte v pameti, protoze ja uz toho nakecala dost a tesim se na vsechny vase pribehy! Tri nejlepsi (s nejvyssim poctem ohodnoceni) budou samozrejme ohodnoceny i darky (ty ale prozradim az zitra)

 

Dnes dostali prednosť povinnosti a potom varenie obeda - nemohla som riskovať hladného manžela za chrbtom pri pátraní. Videla som len prvú indíciu a to bolo ešte neurčité, no aj tak som mala v hľadáčiku práve Jihlavské katakomby a Zvíkov.
Na bubu príbehy sa teším, no asi len na čítanie - sama dosť veľký zajko-bojko vopred eliminujem všetko, čo by sa mohlo zvrhnúť na bubu-zážitok, kde by som priamo figurovala

 

Hyeno mám za sebou strašidelnou, hrůznou , děsivou událost a to když jsem se před xxx lety ženil. zítra bych zapoměl tak předem,no.

 

POZOR, POZOR, mimoradne hlaseni o porusovani pravidel!
Upozornuji, ze dnes ve 12:40 hod. doslo k hrubemu poruseni pravidel hry, ktereho se dopustila hracka -pechfógl- tim, ze svuj dnesni spravny tip poslala holubem na farmu sve sousedky, namisto do matlafousova. Z rozhodnuti karne komise ve slozeni: matlafous, matlafous a matlafous ji timto bude za jeji nepozornost udelena pokuta ve vysi 1 ks Netopyri jeskyne IV. ruzove, kterou stejne jako davidson00, obdrzi pri pristim OaD.
Konec hlaseni!

EDIT: Hracce Milena1952 timto zaroven patri uznani a diky za cestne jednani!

 

Zaujímavý kvíz,škoda,že nepoznám až tak dobre Čechy!Páči sa mi to.

 

Kdepak, být čestným hráčem se nevyplácí. Sousedko, počkej při OaD! Děkuju.

 

Dnes tj. 8.10.2019 hledame posledni desive misto, ktere:
1) jevi znamky fyzikalnich anomalii
2) nachazi se v kraji, ktery proslavili velikani z rad umelcu, lekaru, vedcu, badatelu, prumyslniku, objevitelu, sportovcu i bojovniku za svobodu
3) ma souvislost se slovem, ktere obsahuje min. 5 remeslynch produktu na farme
4) ----------
5) ----------

Jeeje, to jsem se prepocitala, kdyz jsem si myslela, ze vas budu napinat a tahat za nos az do vecera! To by ale nesmelo chytre makovicky byti, ktera mi ve 13:19 hod. vypalila rybnik! Ze neuhodnete o kom mluvim? Spravne, je to davidson00 a ke vcerejsim ruzovym netopyrum ji timto pripisuji i jejich hrbitovni kamaradky vrany v ruzovem!


hřbitov Velhartice a jeho kostel sv. Máří Magdaleny z r. 1373
Celé místo je prý natolik zlé a nabité temnou/negativní energií, která se shlukuje především okolo kamenného kříže v bočním vchodu kostela, že se nedoporučuje jej navštěvovat, natož zde pobývat. Odehrály se tady prý děsivé události. Při jedné zhrzený milenec oživuje mrtvého vojáka a ten nocí unáší z vesnice svou živou nevěstu až do pohřební komory kostela. Říká vám to něco? Ano, událost i samotné místo inspirovala K. J. Erbena k sepsání balady ze sbírky "Kytice", ze které při samotném čtení běhá mráz po zádech: Svatební košile

Stojíť tu, stojí komora:
nizoučké dvéře - závora;
zavrzly dvéře za pannou
a závora jí ochranou.
Stavení skrovné, bez oken,
měsíc lištami šeřil jen;
stavení pevné jako klec,
a v něm na prkně - umrlec.

Hoj! jak se venku zmahá hluk,
hrobových oblud mocný pluk;
šumí kolem a klapají,
a takto píseň skuhrají:
„„„Tělu do hrobu přísluší,
Běda, kdo’s nedbal o duši!“““

A tu na dvéře: buch, buch, buch!
Burácí z venčí její druh:
„„Vstávej, umrlče, nahoru,
A odstrč tam tu závoru!““
A mrtvý oči otvírá,
a mrtvý oči protírá,
sbírá se, hlavu pozvedá,
a půlkolem se ohlédá.

Podle další místní pověsti tu měl být proveden obřad černé magie, při kterém satanisté unesli z nedalekého dvorce pannu a obětovali ji při svém rituálu.

A které z dívek vlastně patří tvář, jenž shlíží ze zděného štítu kostela? Údajně nejde ani přemalovat a po obílení fasády se pozvolna ale nezadržitelně zjevuje znovu, jako by nutně potřebovala něco říct. Možná ale také patří hradní paní nebo ženě, která poblíž kostela tragicky zahynula.

V případě, že vás ani toto místo dostatečné nevyděsí, navštivte nedaleko (cca 8 km) stojící statek Pohádka resp. jeho ruiny. V r. 1828 jej i majitele údajně proklela čarodějnice. Syna mu zastřelí cestou z války a zbytek rodiny se musí vystěhovat na základě Benešových dekretů. Ani další rodině, se jako v pohádce nežije - žena zešílí, odejde s dětmi do lesa a nikdy se už nevrátí, manžel se oběsí. Další majitelku pronásledují zlé předtuchy a vidiny až nevydrží a ze statku utíká. Nato se do polorozpadlého stavení stěhuje Ivan Roubal (do té doby bez konfliktu se zákonem), který teď ale začíná vraždit. Těla jeho obětí se nikdy nenašla (říká se, že je předhodil prasatům, která choval) a sám Roubal si odpykává doživotí. A to je celý příběh, protože po zatčení jednoho z nejhorších sériových vrahů statek dál chátrá, až nakonec v r. 2010 vyhoří.

 

Matlafousko, já tě fakt nemít, tak se ani nezasměju

Teď vám napíši historku, co se mi stala právě v tomto čase, sice je blbá, ale moje: chceme jet do Egypta a nejdřív do Brna vlakem obě cesty Brno a Praha a tak jsem sháněla mojí zlatou občanku a zjistila jsem, že jaksi není a nebudu moci prokázat, že už jsem starý důchodce a mám tudíž nárok na maličkou slevičku. A to opravdu maličkou, protože naši zákonodárci už to, že všem důchodcům a studentům daly 70ti% slevu na vlak a autobus, tuto změnu vyloučily z našich životů a platí až pro důchodce nad 65 let. To bylo překvápko, když jsme šli koupit lístek na vlak, bo autobus jaksi ráno z Budějovic do Brna nejede.

S tou občankou mi vstaly okamžitě vlasy na hlavě a krve by ses ve mě nedořezal. Tak jsem hledala, bo jsem byla přesvědčená, že musí být doma a prostě nenašla, za Gotta nenašla, a řekla si, najdeš jí, až si necháš udělat novou. Tak jsem nelenila a včera jsem vyrazila po úřadech pro novou občanku. Ták, a ta největší prča nakonec:

Dnes ráno jsem si v duchu opakovala, kde jsem měla OP naposledy a rozsvítilo se mi skoro jako semafor nebo světla u kolejí. Hlava mapa, byla jsem hned doma bo jsem naposledy vybírala dobírku na poště. Občanka byla v kapse bundy, kterou jsem měla na sobě a to v náprsní kapse na zip, zamčená před zloději. A byla jsem šťastná jak blecha i když jsem stovečku zaplatila o 5 let dříve, ale juchůůůů, budu mít elektronickou, to pak po těch úřadech nebudu muset vysedávat. Všechno zlé je pro něco dobré, jako vždy a nejvíc mě na tom baví to, že jsem ji opravdu měla doma, jak jsem předpokládala a nikdo tuďíž jí nemohl zneužít. Třikrát hurá, hurá, hurá

Fakt jsem teď šťastná jak blecha, bo nemusím mít starost a tahat pas do vlaku a jsem zase občan spořádaný, jak má být

 

evoku57: Tohle pro mně není historka, ale denní realita.

 

Ahoj, moc děkuji za růžové vrány. Hádanka byla těžká, hodně těžká, až 3 nápověda mi pomohla nakoupnout mozek, prolezla jsem všechny řemeslné čtvrti mimo spa a bylo vyhráno. Vybrané slovo z řemeslných produktů byla kytice. Spojila jsem si to se hřbitovem a zapojila strýčka googla a bylo vyhráno. Ještě jednou děkuji.
Ve vyprávění nejsem tak dobrá, sousedka povídá, že přeskakuji z jedné události do druhé a zase se vracím. A psaní, to bych musela být hodně vytočená něčím a to mi pak psaní jde. Příjemný deštivý den.
Moc chci poděkovat matlafous123, že pro nás farmáře vymýšlí takové akce. Také dobenovy akce, pomocná videa jsou výborné. Také velké díky naší milé astridce888. díky,díky,díky. Jste 111111111111

 

Jak uz bylo avizovano, zacina prave DRUHA CAST hry, takze si skocte precist pravidla do prvniho prispevku na prvni strance.
Hrajeme o dekoraci "Křeččí past" a ja se uz se predem tesim a bojim!

200x level BZ/TBZ dle umístění​

 

A teď slovo do pranice: Přátelé ze Slovenska, co takhle podobný kvíz pro slovenské hráče i nás české neználky? Aspoň se zasmějete, jak budete žasnout nad našimi znalostmi.

 

-pechfógl- Z pratel ze Slovenska jsem osobne zasla nad Milkou66,.... co ta dokaze zjistit, to jsem valila bulvy a patrat neprestala ani pote, co se dozvedela, ze neni na spravnem miste. Jen byla moc zvedava a chybela ji trpelivost pri cekani na napovedy - jinak by vas tu cupovala, to by jste koukali!

 

Ale no, tuším sa po x-rokoch zas červenám Je fakt, že trpezlivosť nepatrí medzi moje silné stránky, navyše keď som silne zvedavá, či som na dobrej stope ... Ale hádanie je určite ľahšie než tie hádanky aj s dobre zvolenými nápovedami vytvoriť, v tomto je doben hotový profík a matlafouska mu zdatne sekunduje (ktovie, či tu neplatí "žiak lepší od učiteľa"). Strašimiest máme aj na Slovensku niekoľko, len som im doteraz nevenovala pozornosť - ale popri pátraní v posledných dňoch mi ten môj vyhľadávač stále ponúkal aj naše prírodné či stavebné diela. Možno, ale fakt len možno, sa cez víkend na to skúsim pozrieť z hľadiska podobnej súťaže a uvidíme, či niečo z toho dokážem spracovať. Ak by sa toho ale chcel (a mal na to čas) ujať niekto iný, nebudem proti

 

K návrhu mě inspiroval Peto121 svou lítostí - však to taky nemusí být jen strašimísta, právě památky, architektura, příroda apod., to by bylo pošušňáníčko...

 

To jste se vazne nikdo, nikdy a niceho nebali? Vzdyt vas pribeh nemusi byt nutne hned ducharina. Uplne staci obycejny strach (nejlepe s dobrym konce) Tak ja teda zacnu nesouteznim prispevkem a treba se chytnete.
Lonske zari jsme se courali ruzne po horach podel hranic mezi Chorvatskem a Bosnou, takze jsme soustavne prekracovali tak nejak spis nelegalne hranice. Obcas nevedome, obcas vedome, obcas zakazem ve vojenskem prostoru a to uz samo o sobe staci na lehce vypjate nervy. Naplanovanych jsme meli nekolik opustenych vojenskych objektu, jako je radarova zakladna na Gola Pljesivica, aerodrom Zeljava s obrovskym hangarem pro stihacky, ktery meri cca 3 km a je komplet cely zakopany v hore a nemohli jsme vynechat pohori Dinara, kde je dodnes funkcni vojensky vycvikovy prostor,.... ale hlavne tady uprostred hor stoji, ze serie valecnych konfliktu, ktere staly za rozpadem Jugoslavie, 3 rozstrilene tanky, ktere nase ditko muselo nutne videt. Samozrejme jsme se jeste v "civilizaci" pod Dinarou docetli, ze se zde nedoporucuje chodit po nevyznacenych cestach, protoze uzemi neni dodnes cele odminovane. Kdyby chodit, ale my potrebovali jet, protoze tanky nejsou na mape a nevite, kde je hledat. Takze mijime obvykle cedule s upozornenim na zaminovani, obcas musime zajet nekam z meze do krovi, protoze zaregistrujeme vojenska auta a tady asi nemame co delat. V tu chvili uz mam nervy na pochodu. Tanky jsme nakonec nasli uplnou nahodou pri jednom takovem uhybnem manevru. Dojeli jsme k nim bez problemu po kolejich vyjetych v trave, jenze co ted? Vystoupit, nevystoupit? Slapnem, neslapnem? A tady uz mam fakt nervy, jak spagaty. Nakonec jsme vystoupili a po velkych kamenech, a kusech skal, kde je minimalni sance, ze slapnete na neco, na co fakt slapnout nechcete, jsme dosli k tankum. Nic se porad nedeje, tak zacneme opatrne chodit okolo. A dite v tu chvili zacina sbirat odpadky v podobe nabojnic (i plnych), odpalovaci casti raket a podobne. Nakonec mame suvenyru plne auto a sjizdime z Dinary dolu do civilizace. Nekde po 10 km je prudky sjezd ze strane, okolo krovi a hned pod nim ostra zatacka a tam POLICAJTI (pristali jsme jim skoro na kapote). Tak a presne tohle je okamzik, kdy by se ve me krve nedorezal s tim materialem, ktery jsme vezli. Halt, kazdy prislusnik (samozrejme oveseni ozbrojeny od hlavy k pate, v ruce samopal) z jedne strany auta a co tam delame. Ja uz se vidim v kriminale, nemuzu dychat, mam nabeh na infarkt, zacinam cesky koktat a tahat doklady od ubytovani, obcanku a lamanou chorvatstinou blekotat cosi o tom, ze my offroad vylet, ja hloupa zenska a zabloudili jsme. Nasledne lovim pasy a podavam je prislusnikum. V tu chvili se zacnou smat a vysvetluji mi anglicky, ze dostali hlaseni o zvlastnim polovojenskem aute, o kterem nikdo nevi, co tam dela a mysleli si, ze jde o paseraky nebo migranty. Valim na nej oci, oni mi vraci pasy, ktere ani neotevreli, usmivaji se a preji stastnou cestu, div ze se mi neukloni, jak kralovne ze Saby... a ja tenhle zazitek rozdychavam jeste dalsi hodinu

 

Tak jedno zahřívací kolo:
Bylo nám 19 a právě jsme odmaturovali. Pevné jádro naší třídy ne a ne se rozloučit a tak jsme pořádali už asi osmý maturitní sraz, tentokrát na chalupě jedné ze spolužaček. No a tam jsme blbli, co nám adolescence dovolila - ne všechny čekal šťastný los vysokoškoláků. Jedna skupina našla v kůlně kola, používaná snad ještě před druhou světovou a rozhodla se pro výlet na Mácháč. Byla jsem mezi nimi. Kola jsme dali podle svého soudu do pořádku a plánovali ráno vyrazit. A ve mně rostla tíseň, kdykoli jsem se na svoje kolo podívala nebo se ho dotkla. Takové to divné mrazení a tenký hlásek kdesi za ušima: Nesmíš, nesmíš! Ráno jsem byla nevyspalá a vystresovaná, takže jsem podlehla nabádání a řekla, že nejedu. Čtveřice spolužaček vyrazila v jiném složení. Zpátky se vrátily tři. Ta, co jela na "mém" kole, najela na kámen, vylítla ze silnice a skončila ve špitále. No a já od té doby obcházím kola v uctivé vzdálenosti.