ST: Důchodci závisláci

evainfo, to tvoj video mi připomnělo stařičkou fotku, asi z roku 1910: Bylo tam něco podobného a u toho popisek: Bulldog - přítel dítek.

 

Děvčata ty fotečky našich čtyřnohých milášků jsou prostě nádherné,ba přímo kouzelné,
já si už život bez těchto němých tváří nedokážu ani představit .
Děkuji za gratulky všem sousedům a přátelům,a také se připojím a gratuluji všem postoupivším.
Hezký večer,pá,pá

​

 

Hezký večer přeji všem do Závislákova

​

 

Zrzinka 11 když jsem četla co ti Džesia provádí, vzpomněla jsem si na štěněcí léta naší Beri. Našemu bytu jsme jednu dobu přezdívali Shawshank, akorát přes tu vyhrabanou díru ve zdi nedávala plakát, takže byla odhalena včas .
U koberce vždycky vytáhla smyčku, a posléze vypárala celou řadu....Venku sice nesbírala kamínky, ale měla radar na vyplivnuté žvýkačky, které brala jako děsnou dobrotu, takže mě pořád na procházce udržovala ve střehu...
No a její fetiš - boty, ne tedy že by žvýkala boty, ale vytahovala z nich vložky a ty rozcupovala na 1000 kousků, samozřejmě tak abychom to neviděli - zašila se s nimi pod postel.
Dneska jsou jí tři, a je to celkem rozumná holka, takže nakonec ty nervy stály za to , akorát teda někdy dostat ji, nebo jejího bráchu z gauče....

 

Srdečna zdravím,
pri čítaní a pozeraní vašich príspevkov, som si spomenula na svoju anabázu vzťahu ku psíkom. Kedysi dávno moji rodičia kúpili šteniatko vlčiačika pre babku a dedka, žijúcich na dedine. Cítila som to ako moje nešťasie, lebo som sa toho havinka -cca 8 týždňového hrozne bála - zdá sa mi, že moju kamarátku uhryzol pes a ja som mala v hlave zafixované, že pes je nebezpečný - či, malý, alebo veľký. Cez obývaciu kuchyňu som si, počas venčenia psíka, vybudovala cestičku po stoličkách do ďaľšej miestnosti. No bolo to fakt utrpenie. S havinom sme sa nikdy neskamarátili, ani u starých rodičov. On ma toleroval, ja som ho obchádzala. V živote by som si nemyslela, že ja budem mať doma akékoľvek psie plemeno.
No po dlhých rokoch od tohoto zážitku, moji chlapci vymysleli, že chcú mať psíka. Bola som zásadne proti! Spojili sa proti mne a doniesli mi domov na ukážku malinké klbko bielo-čiernych chĺpkov - ši-cu - fenku. Ona sa zamilovala do mňa a ja do nej. Prvý krát v živote som si uvedomila, že mať pri sebe psíka, ktorý človeku rozumie a ľúbi ho, je úžasné. Spočiatku som trvala na tom, aby ju chalani venčili, neskôr som s ňou rada vybehla sama. A že to bol múdry psík! Ľúbili sme u všetci. Ale roky išli a po 11 rokoch Donka schytala nádor a - žiaľ, pri jej bolestiach - aj napriek liečeniu, museli sme ju utratiť. To bolo plaču, výčitiek, nešťastia. Po tejto skúsenosti som si povedala - nikdy viac žiadneho psa v dome nechcem. Trvalo to takmer 10 rokov. Starší syn nám k Vianociam v 2010 daroval živý darček - našu - v ten moment, ako sme ju videli a zobrali do rúk - milovanú Lilly - Yorkšírku. Je to hrozne nevychovaná fenka (naša chyba), ale veľmi ju ľúbime.
Naši chlapci sa však nevzhliadli v takých menších plemenách psov. Ten starší, to si pamätám ako dnes, dva roky po jeho svadbe,povedal, že nie sú deti, bude pes. Kúpili prekrásnu fenku Wajmarského stavača ( tie veľké laby už ako u šteniatka ma hrozne miatli). Vychovali z nej múdreho a poslušného psa. No mali psa a nevesta otehotnela. Keď sa narodil Maroško, pes musel z domu (teda z bytu). Podarilo sa im ho posunúť rodine v rodinnom dome, kde ho môžu sem - tam navštíviť. Mladší syn, si zobral príklad zo staršieho a zaobstral si fenu - bóže nieviem prísť na rasu - ten čo má niečo spoločné s levmi - nie hrivu, ale že ich loví, alebo naháňa. No tiež pomerne veľký psisko. Ale je tak prítuľná a milá tá naša Kira, že aj keď má dnes 3 roky, správa sa ku mne ako šteniatko.
No tak ja, čo som sa bála psov, dnes ich milujem. Moju drobnú a nevychovanú Lilinku a aj velikú synovu Kiru.(ale oni dve sa nemusia - Kira by Lilly mohla, ale Lilly do nej šteká a vrčí, tak to aj Kira vzdala - zatiaľ.)
Peknú dobrú noc. Gratulka k postupom. A všetkým - dokončite akciu zdarne.
Ľubica

 

Ľubka, asi to bude rodézsky ridžbek (asi takto sa to píše, možno ...) - patrí medzi duriče a v krajine pôvodu používa sa na nadháňanie levov smerom k lovcom. Ja som zatiaľ v tej fáze vzťahu ku psom - žiadneho doma nechcem (odkedy mi moje dve malé ratlíčky postupne v priebehu jedného týždňa umreli - staroba + choroba). Tak som zvedavá, kedy príde to ďalšie obdobie ... Čo je komu súdené, však vieme, že?

 

Mně byl v dětství pejsek odepírán, pak ho dostala moje o deset let mladší sestra a pochopitelně se na něj vyprdla, zatímco moje srdce mu všlo vstříc. Bertínka jsme měli deset let, včetně toho začátečnického šílenství, kdy jsem s ním lítala na cvičák (zbytečná mise, byl absolutně tupej) a na výstavy, kde byl vždycky nadějnej, ale ne nejlepší. Pak byla pětiletá pauza, až začal lobovat můj syn a přinesl si z hodin klavíru štěně buldoka - takový způsob psa jsem si tedy nepředstavovala. Dostal jméno Průša, protože každej, kdo ho viděl, pravil: Tak to je teda průšvih. Kromě toho se jmenoval Achilles, a když jsem tak na něj volala, lidi mysleli, že křičím úchyle. No a protože zrovna frčela píseň Průša je úchyl..... Vyklubal se z něj nesmírně milej a oddanej tvor. Pravda, trošku paličatej. Ačkoli prognózy zněly jinak, vydržel s námi čtrnáct let. No a do třetice přišel do mé domácnosti Kašpárek, kterého jsem koupila za panáka rumu před hospodou. Nejlepší pes mého života. Proto teď tak trpím, když vidím, že mu není dobře. A taky, že vím, že po něm už žádný nebude, vzhledem k mým chorobám a nepohyblivosti by to ode mně byla vůči zviřátku nezodpovědnost. Tož tak. Držte nám palce. P.S. Je možný, že jsme se nakazili vzájemně? Mám totiž stejné příznaky, jako on, dusivý kašel, dušnost a nevolnost - nebo je to psychosomatické?

 

-pechfógl-
sice už je asi pozdě honit bycha, ale přece jen se zeptám - je pes očkovaný proti psincovému kašli? Tedy infeční chorobě, kterou lze získat velmi jednoduše, například při procházce v místech, kde se pohybuje velké množství psů (stačí očichat nebo olíznout infekční materiál - např.: sliny nemocného psa) Pokud očkovaný není a šlo by o tuto nemoc, pak léčba je v podstatě stejná jako u "lidské" chřipky. Pechfoglinko, vřele doporučuji pouvažovat o očkování proti této nemoci (samozřejmě myslím psíka) Až po odeznění nemoci a rekonvalescenci. Přenos na člověka je minimální. Naopak přenos "lidské" chřipky na psa je možný. Držím pěstičky.

 

No - očkovanej je, dávám ho každým rokem přeočkovávat, ale když jsem teď byla na pohotovosti u jiného lékaře, tvrdil mi, že jsem ho po letošním očkování měla nechat ještě jednou přeočkovat. A taky chodí do psí školky kvůli vycházkám, vodí je do Stromovky a na psí louku. Majitelka přpustila, že její pejsek a ještě jeden školák to měli taky.

 

_pechfógl- držím všechny palce, ono chvilku trvá, než antibiotika zaberou...taky záleží na tom kolik mu je, u starších pejsků to léčení nejde už tak rychle jako u mlaďochů, a to počasí, které teď panuje, tomu taky nepřidá.

LubicaKrakova pokud vypadá synova fenka podobně, jako ta na mé fotce, tak to bude rhodéský ridgeback . A s kamarádstvím Lilly a Kiry to nevzdávej, u nás to bylo podobné, když přijel na návštěvu se svým stájovým pinčem - Efruškou. Štěkala a štěkala, až si oba ti naši zrzouni před ní lehli, aby viděla, že vlastně nejsou tak velcí, a že se jich nemusí bát . Pořád se ještě moc nekamarádí, ale respektuje je, tak taky doufáme že časem se spřátelí víc.

 

A ridgeback se pozná taky podle toho pruhu zpětných chlupů na zádech, ne?

 

Presne, je to rídžbek, len mi v noci, keď som to písala, vstúpil do cesty ten Nemec a nedokázala som si spomenúť. A samozrejme má aj tie spätné pruhy chlpov (na to som si spomenula už v noci, ale ten Nemec mi zabránil v tom, aby som to napísala, ešte že mi v hlave ostal ten lev, tak ste rasu krásne identifikovali.)
Pechfóglinka, neboj, všetko sa na dobré obráti. Chce to trochu trpezlivosti a hodne nervov a obetavosti. Tvoj psík vycíti, že by si bez neho bola veľmi smutná. Pozbiera silu a vylieči sa. No popri starostlivosti o neho, nezabúdaj aj na seba!

 

Ahoj,
pechfógl - držím pěsti, aby se tvůj pejsek brzo uzdravil

​

 

Marketko, to víš, že jí mám ráda, i když někdy zkouší mé nervy
evainfo, děkuju. No, v to doufám, že jí to přejde a bude k nezaplacení
rijkax, ta je krásná Se žvejkačkama to znám taky, to bylo u té rotvice před Těkvíkem, co mě to stálo úsilí a přemlouvání a stejně mi je skoro nikdy nedala a tlamu neotevřela, u té jsem si vždy říkala, vezmu si páčidlo Džesíu taky nemůžu dostat z postele nebo gauče, vždy jí z něho stáhnu dolů a ona se ani nepostaví, je jak voda, která teče na jedno místo
LubicaKraková, oni se časem zkamarádí já zase čekám až Džesíu přijmou číčani jenže ona je pořád honí po bytě takže si myslím až se zklidní tak pak teprve jinak asi ne...
pechfóglinko, držím palečky a přeji mu brzké uzdravení...

Dnes jsem si tak uklízela a najednou slyším páravý zvuk, běžím do pokoje a co nevidím... Milá Džesía mi páře deku a kouše postel... Takže dostala se slovy, to je fuj... Jenže jak jsem zvýšila hlas přiběhli 3 číčani a dostala i od nich a to celou dobu na ní mňoukali asi výchova... Koukala jsem, že se přidala i Rozinka, která se nikdy toho neúčastnila... No a teď je klid.. Jo a včera začala kousat dveře v kuchyni...

 

Zrzinko, asi by bolo vhodné po tom zkľudnení a zosocializovaní sa štvornohého miláčika obzrieť sa po novom byte - podľa zoznamu škôd mi príde výhodnejšie kúpiť nový než tento doterajší opravovať . V prípade, že bývaš v rodinnom dome, už táto možnosť nie je tak finančne zaujímavá .

 

Milko, bydlím v bytě, ale jezdím i na barák, který využíváme jako chatu... Není to tak špatný nápad, ale číčani by mi asi zdrhli... A někdo by mi je ukradl... To mi stačilo se Štísanem... Do půl roka jsme ho brávali sebou na barák, ale co vyskočil na zídku a běhal po střechách... My lezli na zídku a vše možně ho lákali, aby přišel a on sice přišel, ale jen milimetr od ruky, aby jsme ho nechytili... Chytali jsme ho skoro celý den a to jsem ještě slyšela nějaké lidi jak říkají... Hele britská modrá chytni jí... Tak jsem na ní volala, nakonec zmizeli a kocoura jsem nalákala až na kapsičku... Jenže ona demoluje i barák, tam mi nosí a pojídá kamínky, dřevo prostě co najde... Teď jí jdu po milionté vysvětlit, že ten ručník se fakt nejí...
Jinak tvá nabídka je atraktivní...

 

Naše štěňátka mi sežrala dvě kabelky, vytrhala lino uptrostřed! místnosti a kopala si noru v rohu obýváku. A jedna moje sousedka, ta teda zaperlila, prý seřezala čubu na pamětnou. Na námitku, že pes se smí mlátit akorát novinama, pravila: Vždyť jo, zmlátila jsem ji složenkou.

 

Krásné odpoledne, obrázky pejsáčků a vaše krásná psaní o nich se moc dobře čtou. Zvířátka mám moc ráda, ale jsou to velké závazky a to by člověk nemohl cestovat, musel by řešit problém: Kam s nimi???. Ještě bych chtěla se někam podívat a proto mám rybičky a ty na mne vždy čekají a nedají tolik práce, když odjedu. Velká gratulace pro kerryhill a marcipánku74 k jejich faremním postupům. U nás v noci pršelo, dopoledne to bylo všelijaké a nyní se snaží sluníčko vykouknout, tak se mu to snad povede. Dopoledne jsem byla ve městě a měli tam deštníček s rybičkami a chobotnicemi, tak jsem neodolala a koupila jsem ho pro vnučku. Miluje pohádky o Dory a Nemovi, tak se těším, až se vyspinká a budu jí ho moci předat. Je to úžasné vidět, jakou má vždy radost a za tu to stojí. Popřeji pohodové odpoledne a nejlépe třeba u kávičky a tak si ji půjdu uvařit, dnes asi nikdo nepřijde, tak si ji vypiji sama.

 

jó ... pejsánci jsou radost i starost, ale hezká a mě ten buldoček
na videu vážně dojal, jak toho prcka chlácholil aby to tak nebolelo ... jako máma

Krásný dníček v závislákově a moc hezky jsem si vaše příspěvky o pejscích vychutnala.
Vždyť jsou to velcí kamarádi a i když zlobí nebo neposlechnou, je jejich velké,
či ohromné plus je: " .. že vás vyslechnou, nenadávají, neodporují, nefackují,
nepijí, nelžou, nejezdí na služebky a hlavně se vždy nějak odvděčí tou psí láskou
Těch plusů je mnohem víc a když něco rozkoušou, nebo sežerou je možná známka toho,
že se jim něco nelíbí ... takový tichý protest, který je jen na domluvě ...
a je jasné že oni jsou vrchním členem naší rodiny



​

rijkax ta tvoje Beri je snad delší jako já ... bych se k ní chtěla natáhnout taky a porovnat, kdo se později vzbudí

LubicaKrakova a pechfóglinko vaše příběhy jsou moc hezké, chytli za srdíčko a každý takový příběh je pro ostatní velké + a rady do života, jak moc si vážit těchto nejvěrnějších zlatíček věřím, že se to srovná a naše pechfóglinko moc a moc přeji ať se ti tvůj Kašpárek co nejdříve uzdraví a zase bude zablácený skákat do postele, utíkat z domu a obtěžovat tvoje úžasné furie ... sem myslela sousedky ... no jó ...

Přeji hezký zbytek večera, tu trošku volna jsem strávila na farmičce a hlavně tady ... mi ještě zbylo i na "Kůstku" ze "Zběratelé kostí" a jsem drobet pozadu se sledováním ataky mi hodně podobou připomíná moji holčičku.

​

Ještě gratulky ... mojí sousedce a skoro finalistce ​

​

​

​

 

Krásnou, dobrou noc všem. Ani nemám sílu dočítat, ale určitě to napravím