ST: Důchodci závisláci

Já jsem dal Hopsátka do ignorace z důvodu že posílal dárky od devíti k pěti

 

Ahoj holky a kluci...

Nezlobte se že si dnes nepročtu vaše příspěvky ani nenapíši něco velkého,nebo úplně hloupého, bohužel není k tomu nálada.
Má farmářská manželka je hospitalizována v Pražské nemocnici s vážnými problémy.
A tak vás prosím ať je nás co nejvíc co popřejí zdárné uzdravení.
Děkuji moc...
Dandulko (Janké861) drž se!

​

 

I sakrapes: Sousedko Janké861 - drž se, já mohu jen držet palečky!

 

To je líto myslím na všechny Vás tři a držím palečky až mi pěsti bělají, určo to bude dobré, aspoň Vám to moc přeju

 

Hezké pondělí přeji všem, kdo sem nakoukl a hlavně závisláčkům
A taky všem marodům i marodčatům, ať se už brzy uzdraví
a přijdou si poklábosit, všichni na to čekáme
farmičky jedou na plné pecky ... ehm ... a ten obr balíček od RT
Jako vždy nic nestíhám a jsem na foru nějak pozadu.




farmářce Janké861 držím moc pěstičky, ať se brzy uzdraví ...
Dandulko drž se a přijdi brzy kouknout mezi své farmáře.




... anickomalirko zase válíš, moc slušivý vtípek
... ti posílám gratulaci a taky dalším skvělým farmářům.
















​

 

Jejda, Janké861 drž se, snad to není až tak vážné

 

Janke86 sousedko moje moc Ti držím pěsti ať to zdárně překonáš a jsi zpět. Přeji brzké uzdravení a vám všem marodům přeji ať jste zdravý a tady s námi. Ola

 

Janké861 - tak to je mi moc líto. Budu držet palce, ať se z toho co nejdřív vyškrábeš. Posílám moc pozdravů a přeju rychlé uzdravení.

 

Doufám, že ten, kdo zná Janké/Dandulku osobně, bude mít víc informací a bude je s námi sdílet.

 

Janké 86 sousedko brzy se nám uzdrav.Atˇti vše dobře dopadne a jsi brzy doma.

 

I propána děvčata co mi děláte ? Janké,Evičko a Viky a Vikýšku,žeňte ty bacily až se za nima bude přášit,
snad v sobě najdete tu potřebnou sílu,a já Vám k tomu přeji hodně sil .No,není možná.......
Mikešku to je dobře,že už dneska kolem sebe neprskáš a Radku posílám velikánskou pusinu malému Oldříškovi.
Hoď sem fotečku,ať všichni vidíme jak klučík roste,už se těšíme.....
Gratulku posílám všem postoupivším a přeji moc fajn večer,pá,pá

 

Je ten život takovej podivnej, že to funguje tak, že "jeden je smutnej a druhej veselej". A oba třeba ve stejnou chvíli. A tak by bylo fajn, kdyby to šlo trošku namíchat, že ten s tím žalem by trochu toho smutku předal tomu veselýmu, aby to s ním nesl (smutnýmu by se trochu ulevilo a veselýmu by to moc nepřitížilo) a ještě by ten veselej tomu smutnýmu dal trochu toho veselí aby ho ještě i potěšil. A tak doufám, že i přes smutnou atmosféru nikoho nepohorší když my doma máme naopak radost, ale doufám, že by se od té radosti mohli nakazit i ti smutní.

U nás se včera narodila krásná morčátka. Vím že (myslím Lott_lott) má morčátek víc než my, tak to třeba pro někoho nemusí být nic tak extra, ale tohle jsou naši první dva plyšáčci, co se u nás narodili, a tak nám kvůli nim ukápla i nějaká ta slzička, první mláďátka jsou vždy nezapomenutelná.
Navíc k těmhle se váže i takový malý příběh. Dcera dostala asi před 7 lety k vánocům jako dárek poukaz na nákup morčete. Hned jak mezi vánočními svátky otevřeli zoopedy, museli jsme vyrazit do blízkého města na lov morčátek. Dcerka je se vším hned hotová, takže se zamilovala do klučíka hned v prvním obchodě. Přemlouvala jsem jí, že ho bude mít několik let, aby jí pak nebylo líto že se nepodívala i po jiných, jestli nechce ještě i do druhého krámku, že tam budou mít třeba nějaké zvláštnější. Tenhle klučík byl obyčejný, hladkosrstý, rezavo černý. Ale byl to její dárek, tak jsem konečné rozhodnutí nechala na ní. Tak zůstalo u tohohle morčíka, kterému dala jméno GP (Džípí). Celých 7 let se o něj s láskou starala a dokonce ho učila i různé kousky jako na povel skákat přes překážky, venku aby běhal za ní na volno jako pejsek, aby kvíkal na zamlaskání (což většinou dělají i bez učení ). No a minulý rok jsme v létě vyrazili na rodinou dovolenou do Francie. Morčík zůstal doma, ale dcerce (teda ono jí je už skoro osmnáct) se po něm moc stýskalo. A tak nás holky spiklenecky napadlo, že bychom tam mohli koupit morčecí holčičku a doma je dát k sobě s GPíkem, přeci jen už má svůj věk, nikdo neví jak tu bude dlouho, tak že by od něj dcera mohla mít potomka. Dokonce se nám i na tenhle bláznivý nápad podařilo přesvědčit taťku a morče jsme opravdu koupili. Taťka padal do mdlob - u nás je morče záležitost 50ti korun, ale v té Francii nás vyšlo na 1 000 Kč (levnější jsme prostě nenašli). A k tomu jsme museli koupit přepravku a seno a granule - no prostě "miláček za všechny prachy". Taky byla legrace se domluvit na tom, že chceme holku. Francouzi a agličtina nejdou moc dohromady, a zvlášť na místě, kde jsme byli my (takový zapadákov). Takže jsme ukazovali rukama nohama, až jsme nakonec nakreslili mezinárodní znaky pro muže a ženu a ukázali co chceme. Povedlo se a dcera zase hned na první pokus vybrala takové rezaté rozetové (aniž by ještě věděla že je to opravdu holka) a pojmenovala ji Giny (Džiny). Bez problémů jsme ji dovezli až domů (20 hodin cesty autem). Tam musela být ještě pár měsíců zvlášť, aby nezabřezla moc mladá, až nastal ten slavný den, kdy je dcera dala s GPíkem dohromady. Oba si hned sedli, žádné rvačky. Tak se dcera těšila, že by se teoreticky před letošními vánoci mohlo narodit nějaké morčátko. Jenže dny plynuly a nic. Ani mezi svátky nic. A ani se nezdálo, že by Giny rostlo bříško (asi jak je střapatá). A celý leden zase nic. No a když už jsme si mysleli, že je GPík asi moc starý, nebo Giny neplodná, tak včera přijdu k dceři do pokoje (dcera je zrovna na horách) a tam tihle dva malí bobečci. Takže hned dvojitá radost, jednak že jsou v pořádku a hlavně že se potomek GPíka přeci jen podařil. Teď se těším až se dcera vrátí, jak je pojmenuje, ale určitě to bude zase něco od G.

 

Prepperka

Jů, to jsou bobánci krásní ať krásně rostou! My už máme jen dvě morčátka, ostatní jsou u nových páníčků, občas mi pošlou fotku, tak vidím, že se jim dobře daří. Až budu v důchodu, tak se odstěhuju na chatu a k chovu se vrátím



Všem, kdo marodí posílám léčivou energii po jarním větru (dnes už foukal...)

 

lott_lott - a chováš papírová morčátka nebo ta "jen" pro radost? Já před pár lety chovala potkany s PP, bavilo mně to, ale bylo to hodně náročné na čas a i peníze. Oni ti potkani mají hodně rychlý život, takže už v půl roce musí rodit aby jim nesrostly pánve, pak stihly ještě tak dva vrhy a ve třech letech už jich většina nežila (věkem). Takže to bych je musela pořád točit, neustále přibírat nové samičky abych neměla jen 3 vrhy za 3 roky, shánět samce po celé republice (aby se rodily co nejrozmanitější barvy a znaky), pak co nejdřív udat 12 mláďat zase po celé republice, jezdit na výstavy,..... no jsem ráda že dcera takové chovatelské touhy jako já nemá a stačí jí obyčejná dvě morčátka, se kterými si užívá jen pohodu a klid. A já taky.

 

Prepperka


Teď máme jednu rozetu (kluka) - bez papírů a výstavního amerického teddyho s papíry, s ním jsem se nedokázala rozloučit. Rozeťák je rodinný mazel, takže se o jeho prodeji ani neuvažovalo - to jen přes mou mrtvolu Na výstavy už ale nejezdím, vždycky jsme něco přitáhli domů - naposled svrab. Jsou to právoplatní členové rodiny , snesou se i s kočkou a s oblibou pozorují rybičky - fakt

A přesně jak píšeš, morčata sice žijí déle, ale chovatelství chce čas, když to chce člověk dělat pořádně a to jsem musela přiznat, že nemám, i když to trochu bolelo.

Prepperka

No, to je ještě ten lepší případ, léčit plíseň je stokrát horší. Manžel vždy říkal, že to máme místo ceny útěchy

 

Lott_lott - já myslela že jste "vždycky přitáhli domů" nějaké nové morče - a ty prý svrab. Tos mě dostala.

 

Ahoj všem, přišla jsem si sem počíst a dovím se že má sousedka Janké86 je v nemocnici. Držím ji palce ať se brzo její stav zlepší. Vám ostatním přeji ať jste v pořádku a máte se co nejlépe. Tera

 

Prepperka ježíííš ti jsou nádherníííí
Do háje s tou mou alergií

 

janaj - rybičky jsou taky fajn, jednu máme už cca 12 let a až odplave do věčných moří, tak ji pořádně ořvu. Ale je fakt, že mazlit se nedá

 

lott_lott no právě, jsou nemazlitelný
Bráška jako malej dostal morče k narozeninám. Mazel k pohledání, naučila se kde co. Já jezdila na intr a když jsem se vracela na víkendy, to bylo samé hepčí, dusila jsem se, teklo z očí i z nosu. Až po čase se zjistilo, že je to alergie a ne špatné oblíkání.