ST: Důchodci závisláci

Moja milá, dnes je už obrovský problém dostať sa k takýmto nemovitovstiam. Tak u Vás, ako aj u nás. Za socializmu to bolo relatívne ľahké. Dostali sme štátny byt. Ten sme potom (v kapitalizme) odkúpili. Chalupu, ktorá bola na spadnutie( za socializmu), sme kúpili za smiešny peniaz, ale vrazili sme do nej svoju prácu a samozrejme i kopec penez. A dnes tam radi chodia nie len moji synovia, ale hlavne nevesty. Samo, že aj s deťmi - mojimi vnúčencami. Ale dnešné náklady sú vysoké. Darmo niečo nadobudneš, narobíš sa tam, aby to bolo na Tvoj obraz. Zrazu zistíš, že voda, elektrika, dane... A zrazu nevieš, či to utiahneš. To je problém dnešných dní

 

Tak já bysem to místo toho bytu furt brala. Ale než našetřím, bude to zase jinak. No, k tomu domečku bysem se chtěla před smrtí dopracovat

 

Ivuš, držím palce. Ale dopracuj sa k nemu skôr, ako pred smrťou. Čo by si z toho potom mala?
Ale ver, že dnešná doba je tak ťažká, akú sme ešte nezažili. V mojom byte mám pohodlie, internet- bez problémov, i keď za ťažký peniaz (pre dôchodcu ) Ale tvárime sa, že to zvládneme

 

Ještě že mám toho psa!Po dnešním navštívení farmy-ó ta hrůza-vzala jsem ji(je to fenka) na louku na dlouhou procházku,abych si z hlavy vymyla ten děs.Absolvovaly jsme kontrolu téměř všech myších děr,takže jsem si připadala jako průvodce nikoliv vesmírem-neměly jsme ručník-ale jako otrok lovce.Stálo to za to,hlava čistá,fenka nadšená,můžu jít luxovat!

 

Aspoň tu je kľud!Občas až príliš !

 

Peto121 tu je klud,ale v inych vlaknach to vrie
uz neostava sil na dalsiu debatu

 

Nemáte někdo tip, co nacpat zítra za levno do tulidomku?

 

ašada01 kukni F-Orákulum šľachtenie na január.

Edit: aleksandrakerulova00 - síl je dosť,len nie je s kým.

 

Peto
díky, tam jsem se koukala jako první, ale nemohla nic nalézt. Tak jsem to vzala ještě jednou hezky pomalu a našla
Tak savci, plazi, obojživelníci a členovci, od každého dám 33 kousků.

 

A zase nikto!

 

Promin,ležim 5 dní a až dnes to jde jakžtakž.A nejde zlobí pá

 

Já tu su, už od tří odpoledne...
Tak jsem odpoledne sklidila, zasela, odehrála, na mé i vedlejší farmě a šla jsem na fórum číst a čtu pořád. Asi hraju v jiném vesmíru, nejen v jiném UNITY, protože krom posílání dárků (to je katastrofa), šlapalo všechno, co je k základnímu provozu potřeba. Tak nevím.

EDIT 12. 12. 12:30: Tak se pomalu chystám na brigádu a docela se těším, protože když jsem od včerejška četla fórum, jsem v těžké depresi a tak budu na zákazníky maximálně milá, pod rouškou se budu snažit usmívat a nebudu si všímat jejich naštvaných xichtů, když nebude fungovat nějaký kód ze zboží nebo hraného údivu, že nejde koupit jeden kus konzervy slazeného mléka, ale jen celé balení o dvaceti kusech, jedno balení soli ale jen celý balík, kde je těch kilovek deset. No, ona ta cenovka na regálu je fakt složitá, je tam cena za kus bez DPH, s DPH, za balení 6, 10, 20 ks bez DPH, s DPH... A jak je známo, u nás se moc nečte. Nic To bude relax
Farmě zdar a po jedenácté večer nazdar

 

Y_n_O - to je problém aj tohto fóra,že sa nečíta!
A teraz poďme na nejakú veselú tému,lebo týždeň čítam to isté dookola,už nás tu chytí ponorka! No,kto bude prvý??

 

Sice to je stejné téma, ale veselejší příspěvek (a možná, že už jsem tu historku psala ).
Když jsem byla holka, byla jsem na brigádě v kiosku, který byl kousek od zastávky MHD. Ve vedlejším okénku kámoška točila zmrzku a já vyfásla takovou tu všehochuť, párek v rohlíku, limču, brambůrky...atd. Kámoška se svou zmrzkou byla v klidu, ale po mě každý druhý zákazník vyžadoval lístek na MHD (pro mladší ročníky - tím se platila přeprava ). Což se tam ovšem neprodávalo.
Asi třetí den mi z toho už cvakalo v hlavě a tak jsem si vyrobila obrovskou ceduli a tiskacím písmem na ni sdělovala, že JÍZDENKY NEVEDEME. Hned poté, co jsem ceduli umístila na viditelné místo po mně jistá dáma chtěla lístek a když jsem ji zcela konsternovaná sdělila, že je nevedeme, naštvaně se optala: "Tak proč tu máte tu ceduli?"
Takže to, že lidé nečtou, není určitě výdobytkem moderní doby

 

Ahoj vespolek,
jdu se pochlubit s krásným podpisem od Astridky

a trošku se vypovídat...

Byla jsem opět již asi po třetí v karanténě, ale teď šlo o "bolavou" karanténu.
Bohužel moje babulenka chytla tu potvoru podšitou covidovou,
to, jak k tomu přišla,
no... pro dobrotu na žebrotu...
šla pomoci jedné paní v důchoďáku, co prý má střevní chřipku...
ale chřipka to nebyla...
Nezodpovědnost až hamba (čti, věděla že má covid).. ale to je na delší vyprávění

Podstatné je, že již 14 dní bojuje jako lvice,
prý už jen proto, aby té paní přišla vyhubovat.
A já doufám že jí to vydrží, jelikož každá motivace k životu,
ať má jakýkoliv důvod je pozitivum.

Moje babulenka je devadesátiletá čertice s blýskavými plaménky v očích.
Tak nějak, celá já , tedy až na ten věk, že jo!!!
Ač je stále na JIPu,
stále bojuje a rodina doufá v brzký návrat.
I vím, že letos to asi nebude...
Ale návrat! Nic jiného nepřichází v úvahu!

Mimo jiné tu potvoru chytil i můj tatík a strýc.
Tak si asi umíte představit napětí v rodině.
Reakce nepřiměřené ba dokonce i nějaké to poškarpení...
moře slz a mnoho strachu.
A dnešní zprávy jsou mírně optimistické.
Stav se malilinkato zlepšil

To mě ale nezastavilo..
abych si vánočně nezatvořila...
ono je kolikrát dobré zaměstnat ruce, aby mozek nemyslel......



A jelikož jsem ze sociálních služeb
a testují nás jako morčata co 5 dnů,
tak i malinkatá kolaudace proběhla
v kruhu mých nejmilejších kolegů



Andulíííí


​

 

anickamalirka - ten tretí príspevok je najkrajší!

 

Peto121
to jsem si mohla myslet
chlap no....
to už mi nikdo nevymluví,
že láska prochází žaludkem ​

 

Pavlínko, jak se říká, po čem lejno, to ani čert nechce, ale dobrého člověka se to chytí... Držím pěsti babulence, tobě i tvé rodině, ať se všechno v dobré obrátí. A to přeji i všem ostatním, aby je jakékoliv zlo nepotkalo a když už, tak s dobrým koncem.
A sype se to všude, a ve všem. Vzpomněla jsem si na jeden z výroků Ladislava Klímy: "Zbláznil bych se z těch problémů, kdybych nebyl už blázen.“ Ale vykompenzoval to druhý, tak nějak asi posloupně vytanuvší z mysli, od pana Wericha: "Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne…" Nevím, jestli ti to smysl dá, ale já to lépe říct nedovedu a smysl to pro mne má.

Teda, musím souhlasit s Peťou, ten třetí obrázek... já bych se snad i bála začít jíst, jak je to krásně načančané

Co jsme se mohli vrátit na flash, ubylo drobátko práce moderátorům. Zaplaťtamten. Jsem moc zvědavá, kolik z těch křiklounů tady po dvanáctém lednu potkáme Ačkoliv, my ne, ale ti s oprávněním to uvidí. A já bysem je preventivně banovala, zacokoliv, trestnězpětně...
Je mi líto těch, co nemají na novou techniku a budou muset skončit. Já jsem XPéčka obrečela, uměla pár věcí, co musím nahrazovat jinak, ale technika se vyvíjí, za chvíli bych v těch XPéčkách možná neotevřela ani emila Naštěstí mám mašinku, která postup do vyšších pater oken zvládá, je to můj milovaný poslepovaný dědeček a nedám na něj dopustit

Dnes, vlastně včera, jsem se na brigádě pobavila. Luxusně. Jak jsem posledně psala o tom, že některé zboží jde prodávat jen vcelku, tak dnes to stálo za to. Ač je předpis dvě osoby ve skupině, nejedna skupinka je větší. I tahle byla. Maminka, tatínek, dítě, kluk, tak osmiletý. Na kase jedu položku po položce, píp, píp, píp, najednou zádrhel. Ajtakrajta, medová kofola. Jeden kousek. A ono jich má být šest. Tak to oznamuju, že to nejde prodat, jen po celém balení. Tatínek praví: "Ale tam to už bylo rozbalené." Klučina tomu nasadil korunu "Tati, ale tys trhal ten igelit."

Tož přeju dobré ráno, dodívám Srdečné pozdravy z Ruska, sklidím, zaseju, vykydám, nakrmím a na chvíli zas pudu spat, než nastoupím na směnu s našimi pacienty z ústavu

Mějte se fajn, buďte hlavně zdraví a tyhle pokaňhané svátky neřešte, jsou to jen další dny v kalendáři. S těmi, co máte rádi, se potkáte jindy.

 

Y_n_O zdravím, dost dobrý i tak se dají vychovávat děti, ale v tom blázinci budeš mít zase asi utrum
Jsem se lekl, že jsi se vtělila do Jánošíka, ale po zaostření zraku je to jinak

 

anickamalirka: Krásný podpis, ale ty vložené obrázky nemůžu otevřít . Babulence držím pěsti, motivaci má skvělou, to by bylo, aby se jí to nepovedlo .
My letos dárky řešíme kartičkami se sliby - buď, že něco přijde (to dávají ti, kdo stihli něco objednat) nebo že se k něčemu zavazují (mladší ročníky zvolily tuto variantu). No, slibem nezarmoutíš, ale chci věřit, že Vánoce budou mít pozitivní vliv na morálku a nepůjde o sliby typu "až se vrátím z fotbalu, tak ten pokoj uklidím".
Co se týká setkávání, v nejbližší rodině se vejdeme do počtu (děti pod 5 let velkoryse nezapočítáváme, navíc jsme členy jedné domácnosti) a vánoční roušky jsou nachystané. Musím přiznat, že představa štědrovečerní večeře s respirátory č.2 mě dost pobavila. To už je asi lidská přirozenost, že se někdy směje i takhle vážné věci.